„Michale?“

–„Ano?“ –„Ano?“

„Myslela jsem…“ Sylva pokynula rozpačitě k mému blazeovanému nástupci, „Michala… Mm-Michala,“ vytáhla bílou tubu s růžovými okraji. „Je to ono?“

A dál? →

„Vítejte ve spárech korporace!“ PowerPoeova silueta na promítacím plátně zlověstně pozvedla ruce ke stropnímu ventilátoru. „To, že jste tady, znamená, že jste nejlepší z těch, kteří nejsou v ničem natolik dobří, aby to mohli dělat na vlastní triko.“ Sebral z projektoru sklenku whiskey nebo ledového čaje a vyexoval ji i s ledem.

A dál? →

Přešlapoval jsem v předsálí HR oddělení a studoval na plazmové obrazovce aktuální přehled volných pozic.

Za necelé tři roky, co jsem nedával pozor, se trh práce proměnil k nepoznání. Především: firmy začaly místo zaměstnanců hledat Avengery.

A dál? →

Opláchl jsem si propadlé tváře a tak dlouho si prohlížel v zrcadle svůj zesinalý obličej, dokud se neproměnil v grilované kuře.

Naposledy jsem jedl před 40 hodinami.

A dál? →

• Házení kroužků na cíl.
• Otevřená diskuse o protikvasinkové dietě.
• Workshop: Správné mytí zelí.

Studoval jsem doprovodný program Zlaté lodyhy a s každým dalším řádkem mi bylo jasnější, že z toho Cena Ferdinanda Peroutky úplně nekouká.

A dál? →