Probudilo mě klepání na okno. Poděšeně jsem sebou trhl a přejel prsty po displeji mobilu.
2:37.
Sebral jsem z nočního stolku peodorant na sebeobranu, posadil se na posteli a roztáhl žaluzie.
Pod parapetem mi tancoval smeták. A na jeho konci visel dredatý grafik.
Otevřel jsme okno.
„Tohle tě rozbije, kámo!“ mával vzrušeně nad hlavou ultrabookem.
„V– Já tě rozbiju! Co blbneš, ty vole? Jsou tři ráno!“
„Chach,“ zasmál se. „Kdyby existoval čas, tak možná!“ Trefil mě do hlavy pytlíkem popcornu do mikrovlnky. „Pusť mě dovnitř. Mám pro tebe biják tvýho života.“
Dřepěl jsem v posteli v pyžamu s kung-fu pandou a maličkými škvírečkami místo očí mžoural na Pixela, jak nastavuje hlasitost a rozlišení.
„Jestli to bude Hamzilla nebo Keyboard cat, tak přísahám, že tě zabiju.“
„Smrt neexistuje,“ utrousil jen tak mimochodem. „Ne, věř mi. Tohle změní všechno.“ Zmáčkl PLAY. Na obrazovce se objevil modrý lev se zelenými skvrnami ve tvaru kontinentů spoutaný řetězy. S vypětím všech sil se postavil na nohy a začal zpřetrhávat okovy v animaci, která vypadala, jako by ji vytvořilo 8leté dítě během velké přestávky.
Po jevišti pobíhal bělovlasý pomatený týpek s panděrem, rozhazoval rukama a vyprávěl o tom, jak do něj před 20 lety na nějaké hoře v Peru vjel jakýsi paprsek energie a od té doby má vnuknutí a samy k němu přicházejí informace o tom, jak se věci mají.
Věnoval jsem Pixelovi skeptický pohled a přilil jsem si do své pražené kukuřice trošku horkého másla.
A pak v 31. minutě se to stalo. Děda jakoby nic zacitoval kanadského stand-up komika Billa Hickse: „Všechna hmota je pouhá energie zhuštěná do nízkých vibrací. Všichni jsme jedno vědomí, které subjektivně zažívá samo sebe. Neexistuje smrt. Život je pouze sen a všichni jsme představou sebe samých.“
Trhl jsem sebou. Od kostrče k zátylku mi přejelo silné mrazení. Udeřil jsem do mezerníku a zůstal konsternovaně zírat před sebe.
„V– z?“
OMG. To je TO, co jsem viděl v Ayahuasce! To nepopsatelně ostré vědomí vlastního vědomí. Úžas nad nezkalenou existencí v nejčiřejší podobě. My jsme všichni jedno! Jsme absolutno, které si naši realitu nechává jenom zdát. To je… úlet.
„Ty vogo, tos… mi neměl ukazovat. Jak si mám jít s tímhle vědomím zítra koupit rohlíky, paštiku a tablety do záchodu?“ Prohlížel jsem si vlastní ruku. „Nemluvě o tom, že teď si tuhle epizodu dočtou jenom existencialisti, geekové a ezo pošuci.“
Jak týpek pokračoval, jeden dílek vesmírného puzzle zapadal do druhého.
Mozek (a vlastně celé naše tělo) je biologický počítač a veškeré vjemy, které má, jsou jen vlněním, které dekóduje. Zvuk je vlnění, které se stává zvukem, teprve když dorazí do ucha. A stejné je to se zrakem, hmatem… se všemi smysly. Celý svět je zakódovaný ve vlnách a děje se teprve tehdy, když tyhle vlny dorazí do mozku, který si je přežvejká.
Neexistuje žádné tam venku. Svět se děje V NÁS. A my jsme VĚDOMÍ.
Dokonce i prostor a čas jsou jenom naše představa. Informace nesená vlnou. Ve skutečnosti jsme všude a existuje pouze TEĎ.
Někde uvnitř to víme. Dáváme si s někým sraz v určitou hodinu, ale je to jen konstrukt. Stejně je jenom TEĎ. TEĎ. A znova. Pořád je jen TEĎ.
„Poznáte to jednoduše. Když to kmitá, je to iluze.“
Polkl jsem. V téhle realitě kmitá kurva všechno!
Je možné, že halucinogeny na chvíli zatopí našemu biopočítači, částečně ho vyřadí z provozu, a my tak můžeme nahlédnout za promítačku?
Ne, ne, ne. Cítil jsem, jak se můj mozek zuby nehty brání uvěřit, že se sami sobě jenom zdáme.
Vyběhl jsem na chodbu a zabušil na protější dveře.
Otevřel mi drobný plešatý chlapík v brýlích a khaki županu.
„Dobr– ou noc,“ pozdravil jsem ho. „Neruším vás?“
„Ne. Zrovna zpívám svým avokádům,“ smočil knír v hrnku kakaa.
„Dobřeee,“ překvapivě to bylo to nejméně divné, co jsem dnes slyšel. „Vy… učíte fyziku, je to tak?“
„A tělocvik.“
„Tak to… není tak úplně předmět,“ mávl jsem rukou. „Chci říct… čekat u čáry a zmáčknout stopky ve chvíli, kdy přiběhne dítě. To zvládne i cv–“
Jeho knír se přesunul na jedinou stranu: „Chtěl jste mi něco?“
„Ehh… ano. Mohl byste se s námi jít na něco podívat a říct nám svůj názor?“
Seděli jsme vedle sebe na posteli opřeni o zeď, v tureckých sedech. Pixel si mnul oči, fyzikální soused měl soustředěně položenou ruku přes pusu a já se držel za hlavu, zatímco nám z klína do klína putovala skleněná mísa s popcornem.
Video doběhlo. Otočili jsme se tázavě na knírače. Ten smířeně pokýval:
„Odpovídá to současným poznatkům kvantové fyziky. Z kvantového hlediska realita neexistuje, pokud se na ni nedíváte. Takže ano… svět dost možná existuje v nás. Ne my v něm.“
„Vy s tím souhlasíte?!“ zrazeně jsem vyskočil a zavadil o lustr. „Vzal jsem si vás sem jako oponenta!“ začal jsem existenciálně přešlapovat po pokoji.
„Realita je iluze, ačkoli trvalá. –Albert Einstein.“
„Neeinsteinuj na mě!“ pohrozil jsem mu prstem. „Ach bože. Nebydlí v tomhle baráku třeba nějaká pokladní, která mi to vymluví?“
Pokud jsme jedno vědomí o neomezeném potenciálu, které pouze na energetické úrovni sní, vysvětluje to tolik věcí.
Vysvětluje to, jak to, že když se určitý počet opic na nějakém ostrově naučí omývat brambory, najednou to umějí všechny na světě.
Vysvětluje to, jak to, že se Mendělejevovi zjevila periodická tabulka prvků ve snu.
Vysvětluje to zážitky z klinické smrti.
Vysvětluje to, jak to, že když se narodí dítě, myslí si, že všechno, co vidělo a ví ono, viděli a vědí i ostatní. A proto nechápe koncept lži.
Vysvětluje to, jak to, že si sednu k prázdnému papíru, napíšu povídku, ale když si ji po sobě přečtu, mám pocit, jako bych ji ani nepsal já.
Vysvětluje to zákon přitažlivosti: Když myslíte pozitivně, dějí se vám pozitivní věci a přitahujete do života přesně to, co potřebujete. A když se naopak bojíte, bručíte a nadáváte, taky se vám všechny ty hrůzy a ústrky poslušně plní. Protože všechno je energie. Myšlenky, věci, lidi i události. A stejné vibrace se navzájem přitahují.
Před pár týdny jsem požádal Ayahuascu, abych se přestal bát. A už se to děje.
Protože tohle je sen. Jízda v zábavním parku. Počítačová hra. Kterou máte pod kontrolou DALEKO VÍC, než jenom tušíte.
Podíval jsem se z okna a uvědomil jsem si, že jsem se buď probudil, nebo zbláznil.
A bylo to příjemné.
Takže je to jedno.
It’s just a ride. And we can change it any time we want… –Bill Hicks
Chceš vědět, co bylo dál?
Staň se patronem Jiřího Charváta.
Získáš přístup k novým videím, mind-upům, přednáškám, slamům, rozhovorům, článkům…
o měsíc dřív než všichni ostatní. A dobrý pocit, že mohly vzniknout díky tobě.
Přidej se na www.patreon.com/jiricharvat.
Sám si řekni, kolik mi věnuješ za jeden kousek „umění“,
a splň mi sen: stát se spisovatelem a performerem na plný úvazek.
Tahle epizoda se mohla stát skutečností
díky finanční a morální podpoře mých famózních patronů:
Pavla Bláhová | Jiří Emmer | Jan Gruncl | Petr Kido | Tomáš Kučera | Tvoje máma | Lukáš Pohlreich | Jan Smejkal | Jan Trávníček
Aňa | Miloš Bém | Tomáš Blaho | Bronek Kristal | Matouš Blažek | Jan | Vít Jurásek | Marťas z KáHá | Klára Krejčová | Petr Lohonka | Filip Mrkvička | Michal Novotný | Václav Pohl | Milan Rakowski | Tomáš Rampas | rionka | Mira Siler | David Špaček | Tomáš Vaníček | a Viktor
I ty můžeš být jedním z nich a jet v tom s námi.
Papírová pojistka, až umřu a nebudu moct platit hosting.
Hmm. A jak si mám teď jít s tímhle vědomím koupit rohlíky, paštiku a tablety do záchodu?
blbě, ale záchod ani paštika není, rohlíky nebyly nikdy :D
https://www.youtube.com/watch?v=UxtkoE-HV-k
Nestraš ;)
DMT ještě nemám vyzkoušeno
Já se omlouvám, ale každá další „epizoda“ se mi zdá ještě větší blábol než ta předchozí. Nechci vás nijak urážet, podceňovat nebo snad naštvat, ale moc ráda jsem četla váš blog, vtipné příhody ze života (chápu že se nedějí každý den), ale něco se dělo. Posledních pár epizod jsou vcelku existenční otázky, které asi neosloví tolik čtenářů jako dřív. Možná se mýlím.. Omlouvám se jestli jsem se vás nějak dotkla, mám někdy neodolatelnou touhu lidi kritizovat, jen proto aby zjistili kde dělají chybu a zlepšili se.
V pořádku, Ivko :) Každý názor je pro mě cenný. Je mi úplně jasné, že s epizodami, jako byla Ayahuasca, nebo nedejbože tahle, u většiny čtenářů narazím, protože jsou tolik mimo okruh očekávání, který nastolily epizody předchozí. A mimo běžně prezentovanou pravdu.
Ale řekl jsem si, že je napíšu i přesto. Účelem téhle epizody není oslovit masu. Chtěl jsem jen pár lidem, co jsou připraveni, říct něco důležitého. A těm, co už to vědí, dát vědět, že už taky vím, a tím si je přitáhnout do života.
Marná sláva, ale moje „vtipné příhody ze života“ teď vypadají takhle :D Ale dějí se mi i normálnější věci :) Věřím, že když vydržíte, zas přijde i něco povědomějšího.
mě to např. oslovilo, protože na 100 % sdílím stejný názor
Myslím, že to osloví zejména ty čtenáře, kteří neexistují. :)
:DD
přijď, dostaneš pěstí, která neexistuje 🐹
Raději navštívím http://www.barkteryneexistuje.cz/ :)
tam 🚶 taky
:)
Když chceš změnit ostatní, nejdřív změň sám-sebe!
To není můj subjektivní názor, nýbrž základní zákon univerza, který naleznete u mnoha moudrých učitelů… neberte si to nijak osobně Ivko :-)
Wake up Neo! Matrix has you :D By mě zajímalo co to bylo za video. Možná jsme fakt jenom součást jednoho obrovského organismu něco jako je jedna lidská buňka v těle. Tak mi sme něco podobného pro celý vesmír. Třeba je vesmír jeden obří organismus. Ovšem myslím si, že tvrzení „Dokud se na to nepodíváme tak to neexisuj, není pravdivé“ Pokud si koupíte nový nerozbalený balíček karet tak je přeci jasné že v balíčku budou nějaké karty a s největší pravděpodobností ten balíček bude kompletní se všemi kartami. To znamená, že červené eso, které jste neviděl existuje v tom balíčku a existuje i když se na něj nedíváte. Ovšem kde se eso v balíčku nachází, to už je otázka jiného kalibru. A stejně to je tak i s jakoukoliv věcí.Zemské jádro třeba například, nikdo ho ještě neviděl ale jisto jistě existuje je celé z rožhaveného kovu a důkaz? Magnetosféra země. A je zpousta důkazů a věcí o tom, že věci existují bez ohledu na naší existenci a vnímání oklolí. Proto jsou oběvitelé. Kdyby neexistovala Marie Curie Sklodovská zřejmě by Radium objevil někdo jiný ale pořád by tento prvek existoval. Nebo třeba šutr na Plutu, nikdy jsem žádnej šutr z Pluta neviděl ale věřím že Pluto je planetoid plnej šutrů. A jednou ho třeba někdo oběví.A podle mě to je tak i s elementárními částicemi. Akorád zatím nikdo nepřišel na to proč tabulka z dvěma štěrbinami ukazuje nepochopitelný stín. Celá ta věda začla příliž daleko, rozbíjíme něco co mělo být nerozdělitelné za poznáním co to vlastně je celá ta gravitace. A proč jí má veškerá hmota v celým vesmíru. Došli jsme až tak daleko že rozbíjíme protony na kvarky, kvarky na bosony a chceme jít dál až k tomu, že zjistíme že se všichni skládáme z nějakého vlnění a třesk nebyl v podstatě na jednom místě. Ale byl celoplošný. Srážka dou obřích superstrun. Stejně jako když se dvě mýdlové bubliny dotknou a protože je pro ně taková situace neudržitelná prasknou. A vznikne tisíce mikrobublin. Nakonec nikdy nezjistíme co ta mrcha gravitace je vlastně zač. Protože pochopit něco co je vlastně prapůvod toho všeho nepůjde popsat jednou geniální rovnicí ani složitější. Protože si představte že by někdo popsal váž život matematickým příkladem :D
balíček může být prázdný, nebo samý pikový sedmy – z pohledu kvantové fyziky to tak je, a používáš ji každý den – tvůj telefon, flash paměť apod. fungují na principech kvantové fyziky, především vlnové funkci a nemateriálním chování částic (Electron traps)
Jasný ale kvantová fyzika je hlavně o pravděpodobnosti, když se roztočí ruleta a hodí se do ní kulička tak kulička s největší pravděpodobností skončí na čísle 0-36. Je semozřejmě pravděpodobné že se kulička odrazí mimo stůl ale ta pravděpodobnost je velice malá. Stejně je to tak i s kvandovou fyzikou. Pokud máte nějaký materiál třeba plíšek mědi, je velice pravděpodobné že částice mědi budou pevně svázány v plíšku. Samozřejmě za normální teploty. Čím se teplota bude zvyšovat atomy se budou zrychlovat a pravděpodobnost odpoutání atomů mědi od plíšku bude vyšší. V podstatě je ale velice nepravděpodobné že by se plíšek úplně vysublimoval jen z důvodů otočení naší hlavy a nezbylo z něj vůbec nic a pak se zase oběvil ze světla, když se na něj podíváme. Jako by za existensí věcí mohlo jen naše oko. Respektive naše vědomí a vnímání mozku. A to je velice nepravděpodobné. Stejně je to ze vším když upustíte kuličku na naší planetě na zem tak s největší pravděpodobností spadne. Proto si myslím že tyto teorie, dokud se na to nepodíváme tak to neexistuje s největší pravděpodobností neplatí. Tento systém je praktikován jen v enginech počítačových her. např. Umbra 3 ale ve skutečnosti? Myslím že teoretičtí fyzikové hodně přestřelili. Samozřejmě, že nemám žádný důkaz ale myslím si, že atomy v oběktech existují bez ohledu na to jestli je zkoumám pod mikroskopem nebo nikoliv. Pokud je monitor předemnou v podstatě jen iluze vyvolaná mím mozkem z toho jak ho vnímám očima díky tomu že se od něj odráží světlo a když ho rozbiju tak nastává další iluze a začínají se objevovat další atomy jen díky tomu že se od prázdna odrazilo světlo do mích očí tak co potom hmat, čich chuť? „Všechno jsou to jen elektrické impulsy zpracované tvým mozkem Neo!“ :D :D :D Myslím si že v telefonech a flash pamětích jsou křemíkové čipy, které jsou složeny s milionů tranzistorů a polovodičů, Nevím jestli tranzistor pracuje na bázi kvantové fyziky, hlavně je to na můj mozek moc složité. A už na to jebu, du si dát neexistující oběd abych zasitil svůj neexistující žaludek……mimochodem až se ti podaří projít do světa za zrcadlem do „pouště naší reality!“ :D Tak si na mě vzpomeň, rád bych se naučil kung fu za deset hodin! :D
FLASH paměť pracuje na Shrodingerově principu neurčitosti, kdy dodáme elektronu energii a on skočí skrz zeď do cely, odkud nemůže fyzicky ven; má-li energii, skáče prostorem po kvantech, tedy nespojitě 🐱kdybys dával ve škole pozor…
Data jsou ukládána v poli unipolárních tranzistorů s plovoucími hradly, zvaných „buňky“, každá z nich obvykle uchovává 1 bit
mimochodem viděl jsem takový experiment, kde ukozovali silikonový kuličky kmitající na silikonovém podkladu. Tento experiment krásně simuloval to co se děje u dvou štěrbin. A to v zásadě to, že elektron kmitá je tedy i vlněním, né jen hmota. Ale koukni na to sám! Tento experiment tedy sere na teze jako „neexistuje to když se na to nedíváme“ , nebo „Elektron je na dvou místech najednou“ nebo „Existuje 12 dimenzí a elektrony jimi proskakují“ :D Prostě řešení je velice jednoduché a Occamova břitva je připravená to všechno rozseknout, https://www.youtube.com/watch?v=fnUBaBdl0Aw
Jinak…….samozřejmě že existuje kvantový počítač, ten ovšem nemáme v mobilu ani ve flash pamětech! Takže se líp ve škole uč radši ty.
pořád si budeš mlet, je mi to jasné
No jasný, pořád stejně jako ty :D
https://www.youtube.com/watch?v=IcrBqCFLHIY
Unipolar Transistor pracuje na principu Quantum Tunnelling, takže sis odpověděl sám, není nutné se hádat, když máme pravdu oba
Fakt jo, asi bych měl jít zpět do školy. Já sem si myslel že na principu Kvantového tunelování pracuje jen Tunelová dioda! https://cs.wikipedia.org/wiki/Tunelov%C3%A1_dioda…….myslím si že právě naopak kvantové tunnelování je nežádoucí jev u transistoru. Ale tak ty jsi určitě vysokoškolák studující fyziku to víš já sem jenom blbej elektrikář.
asi by ses měl zamyslet nad kvantovou fyzikou obecně
Takže
Pěkný hovno, je to o tranzistorech, žádných zdech ani kvantech.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Quantum_tunnelling
tím s tebou končím diskusi, vrať se do školy
https://youtu.be/7u_UQG1La1o
kvantová fyzika není o pravděpodobnosti, ale o dualitě částic, nic není jako v makro světě 🐏🐑🐏
Re: „Možná jsme fakt jenom součást jednoho obrovského organismu“
Nejsme součást organismu, jsme součástí kvantového vědomí…
Vědecký koncept, který dokáže vysvětlit všechny důkazy o existenci vědomí neboli duši… to je představa vědomí ve formě energeticko-informačního pole.
Duše v lidském těle zažívá oddělenost od Jednoty a okolní prostředí
vnímá pouze přes 5 smyslů z kterých proudí informace — modulované
elektrické signály — do mozku, který je zpracovává a vytváří pro
duši iluzi reality, iluzi 3D prostoru ve kterém právě teď žijeme.
Důkazy o existenci duše, tj. vědomí nezávislého na těle, existují i z trochu jiné strany:
http://www.ragauian.cz/reinkarnace-aneb-prevtelovani-duse-hmotne-dukazy-most-casu-1/
http://www.ragauian.cz/reinkarnace-aneb-prevtelovani-duse-hmotne-dukazy-v-serioznim-vedeckem-vyzkumu-dr-ian-stevenson-a-tom-shroder-3/
Proto má Icke pravdu na 200% a kdo dával pozor, tak většina otázek v této diskuzi je v té Ickově přednášce zodpovězena ;-)
Např. to o tom „balíčku karet“ apod. otázky, jako třeba proč vnímáme všichni víceméně podobný svět… všechno je tom co se nazývá „sdílená realita“… Icke má hezké podobenství: je to jako že se ty duše připojují na server/internet s názvem „Země“nebo třeba „Matrix“ je jedno jak to nazvete, jména mohou být zavádějící…
STAČÍ DÁVAT POZOR ;-)
Jak všichni jistě víte, kvantoví fyzici ukázali, že hmota se chová jako iluze, protože když
studovali atomy – ze kterých se skládá každá hmota – v jejich základním
stavu, tyto atomy jsou z větší části prázdný prostor a jsou vyrobeny
pouze z energie…
Nejen
podle duchovních učitelů, nýbrž i podle fyziků je celý vesmír „upleten“
z „vibrující“ energie. Uvedená jednoduchá animace názorně ukazuje koncept
kvantové fyziky — elementární jednotka energie — tzv. superstruna
vytváří veškeré hmotné částice, frekvence vibrací určuje typ výsledné
částice…
http://www.qwertasip.estranky.cz/clanky/teorie-superstrun.html
Martine, děkuju moc za všechny odkazy! Zdravím bráchu v jednotě ;)
Asi na tom něco bude. Přijde mi, že někteří lidé se snaží až moc, prostě to hrozně tůrujou, o všem přemýšlejí, kalkukují, hledají pro a proti, až jim na obyčejnej život nezbývá čas.
Nakonec zjistíš, že pravdu měla babička, když Ti říkala: „všeho moc škodí“…
A třeba taky ne.
Taky jsem zoufale hledal hlavní postavu svého života, až jsem ji našel přesně v tom momentě, kdy jsem se přestal snažit za každou cenu a smířil se s faktem, že samotný dokážu taky být šťastný. Prostě jsme jen změnil druh energie na pozitivní a ejhle.
Jenomže na všechno se tohle aplikovat nedá. Proč mám ségru na vozejčku? Přála si to? Asi těžko. Proč mají lidi hlad? Proč politik hlavně krade a lže? atp.
Prostě pořád je tu faktor náhody a nehody a ten se ovlivňuje blbě.
Ale hlavní je se nepředposírat a brát to trochu z nadhledu. A jestli tomu nadhledu budeš říkat ayahuasca, kvantová fyzika nebo Jahve… Dyk je to jedno :)
Každopádně mám radost z Tebe, že je ti líp :)
Někdo by řekl, že sestra je v tomhle životě na vozíčku proto, že se tím má něco naučit. Její duše má posílit. Určitě ji to uvnitř změnilo. Možná k lepšímu.
Někdo lže a krade, protože mu ještě nedošlo, že tím okrádá sám sebe :)
A ty hladomory ještě nemám úplně vyřešené ;)
Náhody neexistují. A to není legrace…
Poznej sám sebe a poznáš všechno. To je starověká gnostická filozofie. A je to největší pravda… taky mi na začátku přišla nesmyslná… ale každý kdo si dá tu práci hledat, ten najde… v poznání sama-sebe jako vědomí je možno začít u těchto důkazů:
http://www.ragauian.cz/reinkarnace-aneb-prevtelovani-duse-hmotne-dukazy-most-casu-1/
něco podobnýho už říkal Tesla
Po díle 83 jsem se těšil, že díly konečně budou mít zase úroveň starších dílů, ale bohužel asi ne.
Neklesej na mysli, Dominiku. Bude to zas lepší ;)
No, mně to přijde, že to spěje do kolejí legendárního seriálu „Tak jde čas“ – první tam byl nějaký příběh (který sice nebyl moc valný, ale své diváky si asi našel) a když jsem pak jednou zapl televizi, běželo tam něco okolo dílu 2 000 a já se nestačil divit, co to je za sračku.
Zatím to vypadá, že do podobné kategorie spěje i tvůj blog, díl 83 byl po dlouhé opravdu vtipný, v duchu těch starých dílů.
Chápu, že zřejmě prožíváš nějakou svou duchovní cestu / osvětu, ale je nutné, aby to ovlivňovalo tvou tvorbu na něčem, co už je dávno zaběhlé a lidé od toho očekávají něco jiného?
O opicích, které si omývají brambory v moři vím, vím také že to objevila jedna určitá samička a naučila to ostatní na tom ostrově. Že by se to ale rozšířilo mimo ostrov, to mi známo není. Nějaký zdroj této informace?
Efekt sté opice :)
https://en.wikipedia.org/wiki/Hundredth_monkey_effect