Nemám rád lidi | Máš to TAKY TAK? #3 (Otvírák)

„Většina lidí je na prd… ve všem.“ –Louis C. K. Očekáváte od lidí spíš to dobré, nebo to špatné? Jste rádi, že jste vyfasovali člověka, nebo to považujete za prokletí? Soudíte ostatní podle toho, jací jste vy, nebo myslíte, že jsou jiní? Vyhledáváte lidi, nebo se jich straníte? Kdybyste mohli na lidech cokoli změnit, co by to bylo? Fandíte lidstvu?

A dál?

Nemůžu si vybrat příští myšlenku | Máš to TAKY TAK? #2

Můžete si vybrat příští myšlenku? Nebo si prostě jenom všimnete toho dalšího, čeho si všimnete? A jak to mají ostatní? Vyzkoušejte si na vlastní hlavu, jestli máte svobodnou vůli. Pokud ne, co to znamená pro náš život? Co si lidé chodí už po staletí připomínat do meditací? Jim Carrey to popsal slovy: „Byl jsem týpek, co prožívá svět. Teď jsem svět, co prožívá týpka.“

A dál?

To samo aneb Přednáška, po které přestaneš existovat. MindfulnessCON

Loňský MindfulnessCON se kvůli koronavirovým opatřením udál online, a tak jsem poprvé v životě přednášel v trenkách z postele. I tak věřím, že se mi podařilo zábavně a srozumitelně předat to hlavní, co mám v těchto letech na srdci.

Užij si ve své posteli a ve svých trenkách povídání To samo aneb Přednáška, po které přestaneš existovat.

A dál?

22 a-ha! citátů za 2020

V roce 2020 mi největší díru do hlavy vymluvil neurovědec a filozof Sam Harris, jehož slova mi pomohla pochytat do konceptů moje zážitky z ayahuascy a žáby a dát jim smysl v kontextu každodenní zkušenosti. Pokud Sama neznáte, doporučuju začít třeba jeho videem o svobodné vůli. Zaujme-li vás, můžete se ponořit hlouběji do fungování vlastní mysli s jeho meditační apkou Waking Up. Nebo zkusit vnést do světa aspoň jakýs takýs smysl s jeho podcastem Making Sense.

Dál jsem se zajímal o humor a stand-up comedy, alespoň teoreticky, když už to covid nedovolil jinak. Z tohohle ranku jsou zbývající citáty.

A dál?

12 nástrojů, které mi pomohly vybojovat zpátky pozornost a soustředění

Cink! Každým dalším natažením paže po telefonu; každým dalším kliknutím na ikonku s červeným číslíčkem; každým dalším swajpnutím palcem shora dolů po displeji… si vyšploucháváte do mozku dopamin a učíte ho: vyrušení = odměna. Hlouběji a hlouběji prošlapáváte dráhy, které baží po vnějších stimulech a po rozptýlení. A čím dál víc mrzačíte svou schopnost hluboké práce, soustředěné pozornosti i prostého bytí sama se sebou.

A dál?