„Spousta lidí se trápí, protože je zakletá ve snu o svém životě, o svém já. Pořád řešíme: co já, co se mnou bylo, co se mnou bude, co si o mně myslí ostatní. Ale když mozek zpřítomníte, zjistíte, že žádné já není k nalezení. A všechno, co si myslíte o světě, je jenom vaše soukromá báchorka. A můžete si odfrknout.“
Stand-up komik, performer a spisovatel Jiří Charvát byl dle svých slov uhoněným týpkem z korporátu s egem, který potřebuje pořád něco dokazovat. Jenže do jeho života přišlo hned několik velkých změn, které ho vytrhly ze zajetých kolejí. V novém díle Pochlap se promlouvá o své práci, partnerském životě i slam poetry.
Nejklasičtější lidské psychické utrpení vzniká tak, že se identifikujeme s jednou jedinou funkcí organismu. Egem. Negativně předpojatým řešičem problémů, který neustále přežvýkavá to, co ohrožuje naše přežití.
Jenže ego nejste vy. Ego se prostě děje. Samo. Jako všechno ostatní. Stejně jako vám buší srdce. Jako vám rostou vlasy.
Bušíte svoje srdce? Rostete svoje vlasy? Tak proč myslíte, že myslíte svoje myšlenky?
O tom a nejen o tom jsme si dnes povídali s Ivou Leckou a Vojtou Eflerem na Rádiu Bonton.
Dva roky beznadějně vyprodaná básnická sbírka Zase je dneska Jiřího Charváta znovu bere útokem knihovničky ve větším a obrázkovějším kabátu.
Čekali jsme dnes s Lucií Výbornou v Radiožurnálu, co se objeví.
Dozvíte se: Co zjistíte, když vykouříte halucinogenní žábu. Co dělat, když začínáte tušit, že nejste osoba, na kterou si hrajete. Jak vzniká nejklasičtější lidské psychické utrpení. Co je to ego a jaký je jeho účel. Proč tady lidé tak moc chtějí něco zanechat. Jak tvořit a jak meditovat. Proč se smějeme tomu, co nechceme slyšet. Jestli by lidé po mých vystoupeních neměli mít následnou péči. Co vás naučí Škola improvizace. Jakou chystám knížku. Co jste. Jo a… co je smysl života.
Co je vtipné? Co je důležité, než vylezete před lidi, které chcete rozesmát? Jakými mechanismy mozek vytváří pocit ‚já‘? Je nějaký rozdíl mezi tím, co děláte a co se vám děje? Kdo nebo co jste? Co doopravdy chcete? A můžete udělat něco jiného než si všimnout toho dalšího, čeho si všimnete?
O tom si se mnou povídal Jirka Souček z Vědomé cesty životem ve studiu AETV.
Už potřetí za mnou vyrazili kluci z Brain We Are, Vojta a Kryštof. Tentokrát (jako víceméně vždycky) jsme zkoumali naše shody a rozdíly ve vnímání povahy reality a vědomí.
Už podruhé jsme si s humorem a otevřenými hlavami vyměnili pohledy na realitu s Alžbětou Šofrovou z Cest k sobě.
Máme svobodnou vůli? Můžeme tu dělat něco jiného než si všimnout toho dalšího, čeho si všimneme? Co znamená být inteligentní bytost? V jakém systému žijeme? Je tu vůbec někdo?
Některá slova nejdou jen jedním uchem tam a druhým ven. Ale stihnou během toho nadělat v mysli pořádnou paseku. A hned je tam vzdušněji.
V roce ‘21 jsem přečetl 21 knih. Tohle jsem si poznačil.