Mysl se tváří, jakože jsi to ty. Ale nejsi. Protože se to děje samo. Mysl je jako vyšinuté running sushi ve tvojí hlavě, kde kdykoli jsi vzhůru, neustále jezdí mističky s věcmi, které sis neobjednal. Když všechno zbaštíš, bude ti šoufl. Když se budeš dívat a uždíbneš si, jen co se ti zrovna hodí, začínáš vědomě žít.
Povídání o mojí osobní cestě skrze psychedelika, literaturu a meditace od bytí k nebytí na MindfulnessCONu 2019.
Vědomí je pocit, jaké to je být ty.
Je to tohle. Tohle. A tohle. Tohle taky. Je to tvoje zkušenost v každém okamžiku.
Zvídavý básník Jindra Bíč si mě pozval do svého Podcastu jako bič.
Bavili jsme se o tom, v jakém smyslu neexistuju, o povaze reality, o zkušenosti s nejsilnějším přírodním halucinogenem 5-MeO-DMT z žáby Bufo Alvarius, o odvaze odejít z práce, o budování zvyků, o nevěře, o fíglech, které na nás zkouší naše vlastní mysl, a jak je prokouknout díky meditaci.
Máme za to, že jazyk nám především umožňuje komunikovat. Což je ovšem něco, v čem jazyk zrovna dvakrát neexceluje. Zato dělá jinou daleko zajímavější věc, ze které bychom ho možná nepodezírali. A v té si vede přímo bravurně:
Pár uvědomění nepřišlo loni zvenku, ale zevnitř. Třeba to, že není žádný rozdíl mezi zvenku a zevnitř.
Tolik mouder a tak děravé vědomí.
Některá moudra nečíhají v knihách, ale překvapivě se válejí na webu mezi fake news a kočičími videi. Těchhle 15 mě v roce 2019 posunulo nejvíc.
Čím vím víc, tím vím míň. Druhá půlka toho nejvíc oči otevírajícího z knih, které jsem přečetl v roce 2019.
V roce 2019 jsem přečetl 27 knih. Vzaly mě dál a dál do uvědomění, v jaké záhadě a zázraku to žijeme a že nikdo neví, co to má celé ksakru být. Přináším vám pasáže, které ve mně zanechaly nejhlubší dojem.
Pracovní trh zažívá těžké časy. Firmy zoufale potřebují schopné mladé lidi, jenomže pro ně neumějí vytvořit vhodné pracovní podmínky. Ve firemních kulturách se absolutně nedaří zohlednit proměnu lidského mozku a mezilidských vztahů, kterou přinesly poslední dvě dekády. Nároky ani schopnosti nastupující generace mileniálů se nepotkávají s tradičním firemním prostředím, které se formovalo v minulém století. Nabídka tak přestává protínat poptávku. A přijímací pohovory vypadají stále častěji jako dva vyjukané monology. Jako když se pokoušíte koupit si LSD v drogerii.
Budou-li se nůžky nabídky a poptávky nadále rozevírat stávajícím tempem, čeká nás do roku 2030 zhroucení trhu práce.