chodím tam, kam nikdo jinej nechodí
kombinuju barvy, co se k sobě nehodí
mám srdce, který mimo systém bije
depky, conversky a alergie

sabotuju Mekáče a všechny formy komerce
poslouchám demáče dvou autistů z Liberce
v ségřinejch džínách a svetru s jelenem
lidi se mě pletou s Woodym Allenem

nejdu na nic, co je ve 3D
a co ti přijde vtipný, to mně nepřijde

kapitalismus je absurdní groteska
ráno do rachoty a večer do Tesca

tak nasaď baret
a pár
plastovejch brýlí
a řekni to se mnou:

„dav se vždycky mýlí!“

buď hipstár
emo už
neletí

hipstár
mainstream je
prokletí

hipstár
s podváhou
v depresích

hipstár
škatulky?
naser si

jak tady můžeš vůbec něco kvákat
když si ani nečet‘ Kerouaca?

jsem vitarián
jím jenom tymián
a čtyři druhy lián

neposlouchám nic, co nepřehraje jehla
nejsem ovce, jestlis to nepostřehla

než Tomáše Savku radši Franze Kafku
než modelku radši fotografku
než do IKEY radši na Náplavku
místo burgera bio přesnídávku

než Michael Jackson radši Jackson Pollock
místo auta skládací kolo
než bestseller radši… celer

konec srandy
napni kšandy

jsem mimo
mimo systém

jsem mimo
mimo systém

pěstuju si na balkoně vlastní anýz
studuju etnologii a gender studies
a matka se mě ptá: „k čemu ti to bude?“
a já na to…

eh… h.