Za slova #14: Eternity Mindfuck Park

Vítej v Eternity Mindfuck Parku! Pohodlně se usaď, připoutej se a vychutnej si naši nejnovější atrakci:

JÁnihilátor aneb 1 292 klikyháků, které navždy promění tvé vnímání sebe a reality.

Připrav se. Jedem!

Tvoje mysl se děje sama.

Jestli mi nevěříš, rozhodni se, jaká bude tvoje příští myšlenka.
…………………………..

Tak co? Napadlo tě něco?

Právě.

Napadlo tě to. Nemohl sis vybrat. Vynořilo se to čert ví odkud a skočilo to na tebe.
Aby sis mohl z myšlenek vybírat, musel by sis je myslet dřív, než si je myslíš. A pak si z nich vybrat. To nejde. Myslíš si je rovnou. Bez tvého zásahu.

Tak moment moment! Jazyková policie. Tady mi něco neštymuje. Jak můžeš něco dělat bez svého zásahu? Zdá se, žes právě přišel o pozici podmětu, holenku. Jsi s okamžitou platností suspendován na předmět. Z konatele na pozorovatele. Čili dovol mi se opravit: Ty si myšlenky nemyslíš. Myšlenky se ti dějí. Jako cokoli jiného.

Jestli máš koule na to zjistit, jak divoké to ve skutečnosti je, vyblokuj si hodinu v diáři a dej si schůzku sám se sebou. Sedni si se svou myslí a dávej pozor.

Nemůžeš se rozhodnout, jaká bude tvoje příští myšlenka o nic víc, než jaké bude moje další slovo. Nemůžeš si vybrat, kdy napadne sníh, stejně jako si nemůžeš vybrat, kdy tě napadne myšlenka na sníh. Nemůžeš rozhodnout, kdy tě přepadne melancholie, stejně jako nemůžeš rozhodnout, kdy tě přepadne border kolie.

Tak jako se vnější svět děje sám, i tvůj vnitřní svět se děje sám.

A ještě aby ne.

Zavři oči. Otevři oči. Zavři oči. Otevři oči.

Není žádné vnitřní a vnější. Tvoje vizuální pole vzniká na tom samém místě jako tvoje nejniternější pohnutky.

Vločka, melancholie, border kolie, tvoje tělo, další okamžik, nálada, zvuk, myšlenka… to všechno se objevuje v jediném prostoru.

Ve vědomí.

V TOBĚ.

Brýtro!

Vystupovaaaat!

Ba ne. Dělám si srandu. Kdo jednou vstoupí do Eternity Mindfuck Parku, už nemůže odejít.

Na mou obranu: Byls tady, ještě než sis tohle začal číst. Jen jsi o tom nevěděl.

Příjemnou zábavu!

Ilustrace Kateřina Čápová. Vyšlo v Pravém domácím časopise 02/2020.

Nyní Pravý domácí čtvrtletník, ve kterém rubrika dál vychází, si můžete předplatit na pravydomaci.cz.

Tento příspěvek se mohl stát skutečností
i díky podpoře mých famózních patronů.

Děkovat můžeme těmto udatným mecenášům:

Related