Protože… není možné být setrvale šťastný.

Štěstí není stav.

Je to nárazové vyplavení veselých chemikálií do mozku.

Tihle hajzlíci můžou za to, jak se cítíte:

Dopamin

 
KDY SE VYPLAVUJE: Když se na něco těšíte, o něco usilujete, něco získáte nebo něčeho dosáhnete.

Ale ne když už to máte.

Proto je první sousto zmrzliny větší odvaz než páté. Proto má měsíční románek větší drajv než desetileté manželství. Proto se z povýšení radujeme sotva dva týdny. Proto pořád nakupujeme, i když se všechno, sotva to doneseme domů, promění v nepotřebné haraburdí, o které zakopáváme.
 
ÚČEL: Motivovat nás polepšit si.

Endorfin

 
KDY: Když se smějete, brečíte, cvičíte moc nadoraz nebo vás něco bolí.
 
Proto chodíme do kina a do fitka. Proto se emaři řežou.
 
ÚČEL: Tlumit fyzickou i emoční bolest. Proto může zebra utéct lvovi, i když jí zrovna utrhl půlku zadku.

Oxytocin

 
KDY: Když máte pocit sounáležitosti, důvěry, opory nebo orgasmus.
 
Proto se objímáme, zamilováváme a chceme do sebe strkat genitálie. Proto číháme na červená číslíčka na facebookové Zeměkouličce.
 
ÚČEL: Udržet nás v tlupě. Protože… sólista v pravěku byl mrtvý sólista.

Serotonin

 
KDY: Když se cítíme důležitě a dostává se nám uznání.
 
Proto každý žijeme v iluzi, že jsme středem vesmíru. Proto se neustále dereme dopředu, nedokážeme na chvíli zavřít zobák, píšeme blogy a fotíme si večeře a selfíčka, jak dřepíme v obleku od Gucciho před BMW.
 
ÚČEL: Přimět nás zvyšovat svůj status. A s ním šanci, že se s námi bude chtít někdo rozmnožit.

Adrenalin

 
KDY: Když se chystá něco napínavého.
 
Proto skáčeme na motorkách skrz hořící obruče, sprejujeme po vagonech metra a nakupujeme na Aukru.
 
ÚČEL: Neusnout, když nás loví šavlozubý tygr.

Možná jste si všimli, že účelem žádné z veselých chemikálií není udělat vás šťastnými.

A přesto všichni chceme být.

A tak se honíme za prchavými šplouchanci, kterými nás příroda manipuluje tam, kde nás chce mít: dost vysoko v hierarchii, v bezpečí, syté a kopulující.

Takže až vás zas příště napadne: „Až budu mít tohle, tohohle a tuhle, tak budu konečně šťastná/šťastný,“ vzpomeňte si na všechno, co už jste získali.

A jak se cítíte?

Furt stejně.

Vždycky jen krátké Šplouch! a pak zas klasické polojasno.

Naštěstí jsou tu babičky a jako vždycky (až už to začíná být otravné) mají pravdu: „Buď vděčný za to, co máš, a raduj se z maličkostí.“

Když se naučíte pracovat s pozorností a poskládáte si své dny z drobných úkolů a odměn, výzev a potěšení, zjistíte, že se nemusíte radovat jen 2× do roka, když si zrovna berete lásku ze základky nebo jste právě vynalezli lék na celulitidu, ale můžete svůj mozek sprchovat na denní bázi.

Štěstí neexistuje. Neusilujte o něj.

Existuje jen klid. A pomíjivé šplouchance, které z něho vytrhávají.

Užívejte si klid. Užívejte si vytržení.

 
 
 
 
Vyšlo v Pravém domácím časopise 04/2019. Ilustrace Kateřina Čápová.

Nyní Pravý domácí čtvrtletník, ve kterém rubrika dál vychází, si můžete předplatit na pravydomaci.cz.

 
 
 
 
Sepsáno na základě informací z knihy BREUNING, Loretta Graziano. Habits Of A Happy Brain: Retrain Your Brain to Boost Your Serotonin, Dopamine, Oxytocin, & Endorphin Levels