je to absurdní
pohlazení
jedný holky
s vlasama páchnoucíma po cigaretách
se smíchem, před kterým všechny symfonie trapně klopí oči
a s legračně citlivým místem na krku
změní svět na něco tak úžasnýho, že se ani nechce věřit
nezajímavý večer na pokoji č. 444
ležím na břiše
a píšu báseň
už dýl jak tři měsíce jsem si neměnil povlečení
riskuju ekzém
a všechno
je načuchlý tabákem
Mgr. nektarinka, CSc.
jsem proti fridexu
hlasuju pro krev
nevidím na cestu
jsem z toho broskev
Chladnou hlavu #18: Prasák s r. o.
Hladina jahodového džusu s vodkou se střídavě rozsvěcovala a potemňovala podle rozmarů stroboskopu. Drbal jsem se brčkem na nose, zatímco Peter Nagy hulákal z reproduktorů, že láska je tu s nami, a mládež na parketu byla natolik podnapilá, že tomu snad i věřila.
Ježíškovi s křížkem po funuse
nesmrtelné verše
chtěl jsem cestou vlakem
napsat nesmrtelnou báseň
ale nic mě nenapadlo
usnul jsem
a otlačil si ksicht
o sedadlo
díky, vole
díky, ty vole
díky
že se mi párkrát v koupelně vzňaly svíce
a hrál Karel Kryl
zahojil se beďar v levý nosní dírce
že se nahá smála a já
u toho byl
za to
že jsem měl snad flašku vodky, lískový oříšky
a čtyři různý džusy (broskev, jahoda, pomeranč, černý rybíz)
a že jsem se nepoblil
Chladnou hlavu #17: Kg
„To žereš celej semestr pořád hranolky?“ ponořila Vlasta vyčítavě lžičku do nízkotučného borůvkového jogurtu.
„No a?“ vymáchal jsem jeden z nich v kuřecí směsi s nivou a lačně ho pohltil.
Vytrčila hlavu a dramaticky vytřeštila kontaktní čočky: „Blázníš? To chceš umřít na infarkt ve třiceti?“
drž mi palce
Chladnou hlavu #16: Hergot
Už mi došlo, jak jsou marné všechny změny. Nedá se nic dělat. I tragické role musí být obsazeny.
–Mňága a Žďorp. Vlak družby