Stepoval jsem s baťůžkem a karimatkou na firemním parkovišti a dýchal si do prokřehlých dlaní, když přede mnou s kvílením zabrzdil fialový volkswagen combi.
ESC #50: Ayahuasca

Stepoval jsem s baťůžkem a karimatkou na firemním parkovišti a dýchal si do prokřehlých dlaní, když přede mnou s kvílením zabrzdil fialový volkswagen combi.
Když jsem ráno přišel do práce, na mém místě seděl muž s velkými plastovými brýlemi, srostlým obočím a notýskem.
„Mmmůžu vám nějak pomoct?“ položil jsem teritoriálně na stůl diplomatku.
Sylvino nenarozené dítě mě požádalo o přátelství.
Zavřel jsem notebook a šel si opláchnout hlavu pod tekoucí vodu.
„Kuřecí steak s kroketama pro pána. A raw japonský salát bájného bílého draka Nihon no Riu pro druhýho pána,“ korpulentní potetovaný číšník s vyholenou hlavou, která se mračila i vzadu, rozdal po ubrusu talíře, jako by to byly žolíkové karty. „Dobrou chuť,“ zmizel za pípou.
„Zavolal jsem si vás proto, že jste sobecký svině,“ přivítal nás šéf na poradě, jen o něco méně mile než jindy.
Zamračili jsme se. Pixel souhlasně pokýval.
Sylva odešla na mateřskou.
Byla to upřímně řečeno docela úleva.
Poslední dobou s ní nebyla moc řeč.
Nejmilovanější člen kanclu zemřel.
Bílá závojnatka My Big Dick byla ve čtvrtek ráno nalezena mrtvá v molitanové drážce akvarijního filtru. (Dokud ji Pixel nepřekřtil, jmenovala se Moby Dick.)
Červencové slunce pralo do balicího papíru se zhuleným Snoopym. Roztrhl jsem ho a odklopil víko. Pixel natěšeně zatleskal.
„Bah!“ Škubl jsem sebou a upustil vykulený latexový obličej na deku.
Civěl jsem nepřítomně do Ježíšovy bederní roušky a slzely mi oči.
„Berete si zde přítomnou Emílii Harcubovou, slibujete, že s ní budete v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě, dokud vás smrt nerozdělí?“
Vrchol květnového koncertu Čtvrt na smrt v Carpe Diem, jak ho zachytila moje zrcadlovka.
Narkomaní agitka Fet folk a srdcervoucí nerozchodovka Láska z regálů.