„Tady poník. Tady poník. Jak mě slyšíte?“

„Špatně. Místo Pixel slyším poník.“

„To je krycí jméno.“

„Proč tak teplý?“

A dál? →

Šéf k nám stál otočený zády a díval se přes prosklenou stěnu své kanceláře na jilm zlátnoucí před billboardem McDonaldu. Uplynuly už 3 minuty, co mateřsky pronesl: „Chlapci, chlapci.“ Od té doby se několikrát nadechl, zdálo se, že něco řekne, ale vždy zase jen zklamaně vydechl. Připomínalo to zhulenou hustilku.

A dál? →

„Himl hergot donrvetr..!“ vytočený Krakonoš mlátil holí do kopírky, protože mu sežrala Evidenční list důchodového pojištění.

A dál? →

Zatímco se jeho vrstevníci sjížděli LSD, Martin E. P. Seligman si krátil 60. léta tím, že po jednom zavíral psy do beden a dával jim elektrické šoky.

A dál? →

Probudilo mě klepání na okno. Poděšeně jsem sebou trhl a přejel prsty po displeji mobilu.

2:37.

A dál? →

Zabouchl jsem dveře od auta, proběhl pár metrů hustým deštěm k panelákovému vchodu a zaostřil na nabídku zvonků.

ŠUSTROVÁ ❤ MOSCA

Srdíčko mezi příjmeními bylo zalepené čtverečkem papíru, ale pořád trochu prosvítalo. Stlačil jsem ho ukazovákem.

A dál? →

Otupěle jsem zíral na prdelní lajnu obtloustlého údržbáře, který na všech čtyřech přišroubovával zarážku k dolnímu pantu velkého výklopného okna vedle mého stolu.

Daniel z účtárny spáchal v pátek sebevraždu.

A dál? →