„Tady poník. Tady poník. Jak mě slyšíte?“
„Špatně. Místo Pixel slyším poník.“
„To je krycí jméno.“
„Proč tak teplý?“
ESC #58: Operace Mensistence
ESC #57: Obsah je král
Šéf k nám stál otočený zády a díval se přes prosklenou stěnu své kanceláře na jilm zlátnoucí před billboardem McDonaldu. Uplynuly už 3 minuty, co mateřsky pronesl: „Chlapci, chlapci.“ Od té doby se několikrát nadechl, zdálo se, že něco řekne, ale vždy zase jen zklamaně vydechl. Připomínalo to zhulenou hustilku.
ESC #56: Dobrý večer
„Himl hergot donrvetr..!“ vytočený Krakonoš mlátil holí do kopírky, protože mu sežrala Evidenční list důchodového pojištění.
Hipstár
ESC #55: Tak kopni do tý bedny
Zatímco se jeho vrstevníci sjížděli LSD, Martin E. P. Seligman si krátil 60. léta tím, že po jednom zavíral psy do beden a dával jim elektrické šoky.
ESC #54: Je to jenom jízda
Probudilo mě klepání na okno. Poděšeně jsem sebou trhl a přejel prsty po displeji mobilu.
2:37.
ESC #53: Večeře
Zabouchl jsem dveře od auta, proběhl pár metrů hustým deštěm k panelákovému vchodu a zaostřil na nabídku zvonků.
ŠUSTROVÁ ❤ MOSCA
Srdíčko mezi příjmeními bylo zalepené čtverečkem papíru, ale pořád trochu prosvítalo. Stlačil jsem ho ukazovákem.
s ranní erekcí
ESC #52: Do skoku
Otupěle jsem zíral na prdelní lajnu obtloustlého údržbáře, který na všech čtyřech přišroubovával zarážku k dolnímu pantu velkého výklopného okna vedle mého stolu.
Daniel z účtárny spáchal v pátek sebevraždu.
ESC #51: O.P.R.U.Z.
Pokoušel jsem se zapnout ve Wordu pevné mezery po jednopísmenných předložkách, když se otevřely dveře výtahu a do openspacu vjela postava na jednokolce. Kličkovala mezi kubikly, troubila na klakson, vyhazovala do vzduchu A4ky jako Večerníček a k ramenům červeného smokingu měla přišité kulaté reproduktory, ze kterých se linuli Pink Floydi. Vrazila do tiskárny a spadla na zem.