–„Už zase fňukáte. Proč si myslíte, že to někoho zajímá? Spousta lidí fňuká a ti nikoho nezajímají.“ –„Ani mě ne. Protože to jsou amatéři. Já fňukám cynicky a rýmovaně, s předstíraným nadhledem, který by třeba mohl někomu dát sílu. Navíc myslím, že jsem ty sloky tentokrát fakt hezky rozházel. Dokonce jsou tam dva vulgarismy.“… Continue reading
Články v sekci "Text"
Chladnou hlavu #19: Agáta II.
Žárlil jsem na hokejistu. To by samo o sobě nebylo nic zas tak divného. Pár lidem už se to určitě stalo. Jenže já žádného hokejistu neznal. Navíc jsem ani neměl děvče, které by mi bezzubý chalan v chráničích mohl odloudit.
převrhl se šálek modrozeleného čaje, ale už jsem to utřel
je to absurdní pohlazení jedný holky s vlasama páchnoucíma po cigaretách se smíchem, před kterým všechny symfonie trapně klopí oči a s legračně citlivým místem na krku změní svět na něco tak úžasnýho, že se ani nechce věřit
nezajímavý večer na pokoji č. 444
ležím na břiše a píšu báseň už dýl jak tři měsíce jsem si neměnil povlečení riskuju ekzém a všechno je načuchlý tabákem
Mgr. nektarinka, CSc.
jsem proti fridexu hlasuju pro krev nevidím na cestu jsem z toho broskev
Chladnou hlavu #18: Prasák s r. o.
Hladina jahodového džusu s vodkou se střídavě rozsvěcovala a potemňovala podle rozmarů stroboskopu. Drbal jsem se brčkem na nose, zatímco Peter Nagy hulákal z reproduktorů, že láska je tu s nami, a mládež na parketu byla natolik podnapilá, že tomu snad i věřila.
Ježíškovi s křížkem po funuse
čau Ježíšku Vánoce jsem sice prošvihl (stejně jsem nebyl hodný) ale kdyby něco…
nesmrtelné verše
chtěl jsem cestou vlakem napsat nesmrtelnou báseň ale nic mě nenapadlo usnul jsem a otlačil si ksicht o sedadlo
díky, vole
díky, ty vole díky že se mi párkrát v koupelně vzňaly svíce a hrál Karel Kryl zahojil se beďar v levý nosní dírce že se nahá smála a já u toho byl za to že jsem měl snad flašku vodky, lískový oříšky a čtyři různý džusy (broskev, jahoda, pomeranč, černý rybíz) a že jsem se… Continue reading
Chladnou hlavu #17: Kg
„To žereš celej semestr pořád hranolky?“ ponořila Vlasta vyčítavě lžičku do nízkotučného borůvkového jogurtu. „No a?“ vymáchal jsem jeden z nich v kuřecí směsi s nivou a lačně ho pohltil. Vytrčila hlavu a dramaticky vytřeštila kontaktní čočky: „Blázníš? To chceš umřít na infarkt ve třiceti?“