Lidstvo stojí na rozcestí. Technologie, které nás měly spojit, nás zároveň rozdělují. Žádný člověk není tak zajímavý jako smartphone. A zápas o naši pozornost neustále přiostřuje. Jak si v téhle aréně vedu já? Svěřil jsem se Jitce Holasové, markeťačce, která je aktuálně na mateřské dovolené a o to hůř se jí svodům kyberprostoru odolává. Aby… Continue reading
Hudba, klavír, kytara, zpěv: Gabriel Seine. Text: Jiří Charvát. Mix a master: Rafael Brolio (Josef Havelka).
Zvídavý básník Jindra Bíč si mě pozval do svého Podcastu jako bič. Bavili jsme se o tom, v jakém smyslu neexistuju, o povaze reality, o zkušenosti s nejsilnějším přírodním halucinogenem 5-MeO-DMT z žáby Bufo Alvarius, o odvaze odejít z práce, o budování zvyků, o nevěře, o fíglech, které na nás zkouší naše vlastní mysl, a… Continue reading
Dva zvídaví hoši Vojta a Kryštof studují biologii na Karlovce a fascinuje je mozek. Tak si řekli, že o něm začnou natáčet podcast. A dělají to s takovou pokorou, bezprostředností a nakažlivým úžasem, že je těžké si je nezamilovat.
Český rozhlas Vltava v rámci svého pořadu Reflexe: Divadlo! připravil epizodu o stand-up comedy. Slechu se dostalo i našemu triu Stand-up Factory.
Mihl jsem se v pořadu ArtCafé na Českém rozhlase Vltava, kde jsme si ještě s Karolínou Voňkovou, ředitelkou knižního jarmarku Knihex, a Veronikou Mahdalovou, vedoucí projektu Pointa.cz, který pomáhá vydat si knihy na vlastní triko, povídali o tom, jak dostat svoje slova na pulty.
Karolína Kočí si mě pozvala na kobereček do tureckého sedu, rozmístila kolem mističky s pistáciemi a goji, snad 3 hodiny si se mnou povídala a to nejlepší pak postříhala do jedné hodinky. Ne každý rozhovor se povede. (Budou i takové a upozorním vás na to, abych vás neokrádal o čas ;) Tenhle se povedl velmi…. Continue reading
Ocitl jsem se v nejposlouchanějším českém podcastu Proti proudu, který má na svědomí Dan Tržil. Povídali jsme si o vědomí, improvizaci, realitě, kreativitě, stand-upu a psychedelikách. A Dan se ptal tak dobře, že se mu ze mě podařilo vymáčknout to zásadní, co může člověku pomoci v téhle bryndě nějak obstojně fungovat. Takže moc doporučuju.
„Říkám nahlas, že jsme prázdní, divní, nejistí, vystrašení, zvrhlí. Snažím se odhalovat soukromé neveřejné podoby našich myslí. Jakmile tohle na vystoupení zpřítomním, lidem se velmi rychle uleví. Všechno z nich spadne, usmívají se. Protože najednou cítí, že je tu chvíle, kdy můžou přestat předstírat. Můžou si dokonce odfrknout a přestat hrát, že mají nějakou osobnost.“
Na Jirku Charváta jsem se nepopsatelně těšila. Nejenže je to švihák lázeňský, jak by řekla má babička, ale ke všemu je fááákt vtipnej. Bylo to nádherné setkání. 2,5 hod. jsme si povídali o sebepřijetí, o tom, jak vlastně vůbec neexistujeme, o kouření žáby a o milovaném humoru.