Drogy jsou špatné, áno? Ale drogy odjakživa hrály, hrají a budou hrát důležitou úlohu v příběhu lidstva.

Ještě než se pustíme do aktuálních výzev, hrozeb a trendů ve světě adiktologie a návykových látek, začněme na pozitivní notu.

Navzdory tomu, co nám říkali ve škole, drogy nejsou vždycky jenom špatné. Drogy odjakživa hrály, hrají a budou hrát důležitou úlohu v příběhu lidstva.

Udělejme si proto krátké adiktologické opáčko, jak psychoaktivní a návykové látky formovaly vývoj lidského druhu. Abychom drogy neustále jenom neostrakizovali, ale také ocenili, že bychom bez nich jako lidstvo nebyli tam, kde jsme.

 

1. Historie závislostí

Od lysohlávek k lajkům

5minutové historické opáčko pro adiktology

 

Pravěk

První zdokumentovaná závislost v historii. Fermentované ovoce. Opice se opíjely zkvašenými ovocnými plody a padaly ze stromů. Je to první případ, kdy alkohol způsobil pracovní úraz.

Od té doby se v podstatě tolik nezměnilo, jen stromy vystřídaly openspacy.

Jen chvilku nato začala evoluce lidského vědomí. Podle některých badatelů k ní došlo tak, že náš předek požil psilocybinovou houbu. Tím jsme se odchlípli od přírody a začali halucinovat kolektivní sen lidstva. Od té doby je lidstvo na tripu a nedává to smysl.

 

Starověk

Mezopotámie. 3000 př. n. l.

Sumerové vynalezli pivo. A okamžitě ho začali regulovat. První zákon o čistotě piva pochází z Babylonu. Trest za ředění piva? Utopení v sudu s vlastním výrobkem.

Někteří adiktologové, ale dokonce i narkomané, a dokonce i adiktologové-narkomané volají po tom, abychom podobnou praktiku zavedli znovu, a rovnou napříč celým trhem s návykovými látkami. Národní drogový koordinátor odhaduje, že by se kvalita drog v ČR do tří let zpětinásobila a počet dealerů by klesl na polovinu.

 

Starověké Řecko

Tady šli opačnou cestou a naopak stvořili první oficiální harm reduction program! Řekové ředili víno vodou v poměru 1:3. Kdo pil neředěné víno, byl považován za barbara. Vzniklo tak první společenské stigma kolem užívání.

A první relaps? Když Alexandr Veliký dobyl Persii, začal pít neředěné. Závislost doslova změnila běh dějin. Alexandr zemřel ve 33 letech pravděpodobně na alkoholovou otravu či delirium tremens.

 

První substituční terapie

Římský císař Marcus Aurelius byl závislý na opiu. Které bral – tak jak se říká dodnes – na spaní. Jeho lékař Galén mu ho postupně ředil medem. Jedná se o první zdokumentovanou detoxifikaci a substituční terapie v jednom.

Výsledek? Napsal Hovory k sobě. Dodnes nejčtenější dílo stoické filozofie. Takže bez přehánění: opiáty daly světu self-help literaturu.

 

Středověk

Evropané při křížových výpravách objevili na Blízkém východě hašiš. Slovo „asasín“ – neboli nájemný vrah – pochází z arabského „haššášín“ – sekta zabijáků motivovaných hašišem. Jde o první případ, kdy droga vytvořila celou profesní skupinu. Dnes v této tradici pokračují např. programátoři na kofeinu.

 

Klášterní pivovary

Mniši, kteří byli nuceni držet půsty a celibát, si uvědomili, že sice nesmějí jíst, ale smějí pít. A tak vynalezli tzv. tekutý chléb. Kurevsky silné klášterní pivo. Tento klášterní speciál obsahoval vysoký obsah kalorií a až 10 % alkoholu. První funkční alkoholici v historii tak měli vyholené šošolky a zpívali chorály. Ranní modlitby byly obzvlášť vroucí.

 

Novověk

Globalizace závislostí

15.–16. století. Tabák

Kolumbus přivezl tabák do Evropy. Církev ho nejprve označila za „ďáblovu bylinu“. Pak zjistila, že se na něm dá skvěle vydělat. První případ, kdy prohibice ustoupila kapitalismu.

 

17. století. Káva způsobila osvícenství
Evropa přešla z alkoholu na kofein. Výsledek? Vědecká revoluce, osvícenství, průmyslová revoluce. Lidé přestali být od rána opilí a začali být „jen“ nervózní a produktivní. Kavárny se staly centry intelektuálního života. Pojišťovací gigant Lloyd’s of London vznikl v kavárně. Burza v Londýně? Kavárna. Francouzská revoluce? Plánována v kavárnách. Káva doslova změnila civilizaci z opilé na anxiózní.

 

19. století. Do hry vstupuje věda

Morfin (1804) První izolovaný alkaloid. Věda konečně dokázala vytvořit čistou závislost bez příměsí. Pokrok!

Kokain v Coca-Cole (1886) – První láhev Coca-Coly obsahovala 3,5 g kokainu. Byla to jediná doba, kdy slogan Coca Coly „Open happiness“ bylo doslova pravdivé tvrzení. Freud propagoval kokain jako lék na depresi a závislost na morfinu. První případ, kdy se závislost léčila závislostí. Geniální!

První protidrogový zákon. San Francisco 1875. Zákaz opiových doupat. Ne kvůli zdraví, ale protože Číňani, cituji, „svádějí bílé ženy“. První případ, kdy rasismus porazil kapitalismus. Dočasně.

 

20. století. Zlatá éra prohibic a paradoxů

Prohibice v USA (1920-1933). Alkohol se stal ilegální. Výsledek? Vznikla mafie, jazz a koktejlová kultura. Spotřeba alkoholu vzrostla. První důkaz, že prohibice funguje přesně opačně, než má. Poučení? Žádné. Zkusíme to znovu s marihuanou.

LSD a 60. léta. CIA v tajném projektu MKUltra experimentuje s LSD, aby vytvořila pravdivostní sérum pro výslechy. Místo toho stvoří hippies. Největší backfire v historii zpravodajských služeb.

1971. Nixon vyhlašuje válku proti drogám. Drogy vyhrávají. Dodnes. Jediná válka, kde poražený stále odmítá kapitulovat a vítěz se ani nenamáhá přijít k vyjednávacímu stolu.

 

21. století. Digitální závislost: Finální boss

2004. Facebook. Mark Zuckerberg vytváří první digitální drogu. Tlačítko „To se mi líbí“ funguje jako dopaminová injekce. Dealeři už nečekají na rohu, ale posílají push notifikace.

2007. iPhone. Steve Jobs představuje „revoluční zařízení“. Poprvé v historii máme závislost, kterou nosíme nonstop v kapse, a ještě si ji dobíjíme.

2016. Pokémon GO. Lidstvo konečně našlo způsob, jak kombinovat digitální závislost s pohybem. Tisíce lidí narážejí do zdí, padají z útesů a vbíhají do silnic. Darwin se obrací v hrobě smíchy.

2020. Pandemie. Zoom fatigue se stává oficiální diagnózou. Lidstvo objevuje, že je možné být závislý i na práci z domova. Lidé se ještě hlouběji propadají do svých digitálních mikrovesmírů a míra nejrůznějších závislostí dosahuje historického maxima. Adiktologové se radují, berou si hypotéky a pořádají pochybné konference.

To byla exkurze do minulosti. Ale co tímto oborem zmítá v současnosti?

 

2. Molekulární hra na kočku a na myš

Základní pravidla hry

Představte si šachovou partii, kde bílý hráč – legislativa – má klasické figurky, a černý hráč – chemici – si můžou vymýšlet nové figurky za pochodu. „Tohle není kůň. Tohle je kukůň. S přidanou methylovou skupinou. Takže teď skáče do tvaru písmene dvojité W.“

Princip je geniálně jednoduchý: Zákon zakazuje konkrétní molekulu. Chemik přidá nebo ubere jeden atom. Voilà! Nová, legální substance. Takže to, proti čemu hrajete, pak vypadá nějak takhle.

 

Historie molekulárního ping-pongu

2008. JWH-018 neboli (Spice). První syntetický kanabinoid. Prodával se jako vonná směs s nápisem „nevhodné ke kouření“. Což bylo podobné jako prodávat kladivo s nápisem „nevhodné k zatloukání hřebíků“. Všichni věděli, co s tím, všichni to dělali, nikdo nic nemohl dokázat.

2010. Zákaz JWH-018

2010 a půl. Přivítejte JWH-073! Rozdíl: O jednu nožičku kratší ocásek. Chemici: „Změnili jsme pentyl na butyl.“ Legislativa: „To je ale v podstatě to samý!“ Chemici: „V podstatě není právní termín.“

2011-2015 – Zlatá éra kreativity Vznikají substance s názvy jako by je generoval opilý robot:

• 5F-ADB-PINACA
• MDMB-CHMICA
• FUB-AMB

Lidé tak začínají brát látky, jejichž jména znějí jako heslo na WiFi. Dealerům začínají docházet streetové názvy. „Nemáš nějakej ten… ehh… 5F-ADB-PINAKA?“ „Jo, myslíš Spice Spice Platinum Zombie Apocalypse Edition. Tady.“

Vzniká všeobecný chaos v účincích i v názvosloví.

Dealer: „Mám růžovýho slona.“
Zákazník: „Co to je?“
„2-methylamino-1-phenylpentan.“
„Co to dělá?“
„Nikdo neví. Proto tomu říkáme Růžovej slon.“

 

České specifikum. Legislativní Judo

Česká republika, 2011: „Zakážeme všechno, co je podobné!“
Chemici: „Definujte podobné.“
Právníci: „No… strukturálně analogické.“
Chemici: „Definujte analogické.“
Právníci: „Ehh.“ Větrají si límeček.

Výsledek? Máme seznam zakázaných látek, který vypadá jako periodická tabulka po výbuchu v chemické továrně. Zakazujeme látku, které ještě nikdo nevyrobil. Je to jako zakazovat jednorožce pro případ, že by je někdo vytvořil.

 

Aktuálně: Do hry vstupuje AI

Takže předcházející obrázek už není hyperbolická metafora, ale skutečnost.

Chemici začínají používat AI k predikci, které molekuly budou:

1. Psychoaktivní
2. Legální
3. Syntetizovatelné v garáži

Je to jako, kdyby měl Pablo Escobar ChatGPT: „Vygeneruj mi 50 variant kokainu, které projdou českou legislativou.“

Napřesrok nás čekají AI generované drogy na míru „Chci něco mezi kofeinem a kokainem, co není testovatelné a je legální v Lucembursku.“

 

A jaké jsou největší hity molekulární kreativity?

Kathinony. „Soli do koupele“. Prodávaly se v automatu vedle kondomů a energeťáků. Název? „Vanilla Sky Bath Salt – NOT FOR HUMAN CONSUMPTION“. Lidská konzumace okamžitě vzrostla o 5 000%.

Fentalogy. Smrtící inovace. Původní fentanyl  předělali na carfentanil (100× silnější). V tomhle bodě už chemici soutěží, kdo vytvoří látku, která zabije člověka přes dvě místnosti.

 

Česká realita

V České republice máme momentálně zakázaných přes 300 látek. Seznam roste rychleji než státní dluh.

Nejnovější trend? Prodej prekurzorů. „Neprodáváme drogy! Prodáváme chemickou stavebnici s návodem. Co s tím doma uděláte, je vaše věc.“ Je to jako prodávat součástky na bombu i s manuálem a pak tvrdit, že jste mysleli, že si z toho postaví budík.“

 

Možná řešení

Plošný zákaz. UK zkusila zakázat „všechny psychoaktivní látky“. Pak si uvědomila, že to zahrnuje i kávu, čokoládu a květiny.

Jediné skutečné řešení? Legalizovat všechno a doufat, že se to lidem omrzí. Jako fidget spinnery.

 

Nové trendující psychoaktivní látky

Kratom

Hipsterský heroin

Před třemi lety ho valili všichni biohackeři. Teď se shánějí po substituční léčbě a omlouvají se.

Uživatelé říkají: „To není droga. Je to bylinka z jihovýchodní Asie!“ Stejný argument používali i pro opium. Jak to dopadlo, víme.

Česká specialita: Kratom není v ČR zakázaný. Ale ani povolený. Takže? Je to Schrödingerova droga. Je legální, dokud vás nechytí.

 

Nootropika

Drogy pro lidi na LinkedInu. Nejsou to drogy. Jsou to kognitivní enhancery.

Jak poznáte nootropikum?
Je to droga? Ne → Je to nootropikum.
Funguje to? Možná → Pak je to nootropikum.
Placebo? Pravděpodobně → Premium nootropikum.

Stack kultura

Vznik tzv. stack kultur.

Můj ranní stack:

• Modafinil (na soustředění)
• L-theanin (na uklidnění)
• Kofein (na energii)
• Ashwagandha (na stres)
• Lion’s Mane (na paměť)
• Omega-3 (na všechno)
• B-komplex (protože proč ne)

„A jak se cítíš?“ „Jako bych měl v žaludku vlastní farmacii.“

 

Nootropika českých kutilů

V Americe berou Aderall.

U nás? Modafinil a Redbull.

Účinek? Stejný. Napíšete diplomku za noc a pak týden nespíte.

 

Tianeptin. Antidepresivum jako opiát

Atypické antidepresivum vyvinuté v 80. letech ve Francii. Působí primárně přes opioidové receptory, což je průšvih.

„Doktore, jsem smutný.“
„Tady máte antidepresivum.“
„Už nejsem smutný. Jsem závislý.“
„Výborně. To je lepší. Dám vám kontakt na adiktologa.“

Ve zkratce: Tianeptin je heroin z lékárny, který zlepšuje náladu. Tak moc, že nechcete přestat.

Phenibut. Sovětský kosmonautský lék

Vyvinut v Sovětském svazu v 60. letech. Součást lékarničky Sojuz-Apollo.

„Brali to ruští kosmonauti a doufali, že vyletí.“
„Teď to berou studenti na ruském ČVUT a doufají, že nevyletí.“

 

Pregabalin/Lyrica. Epileptikova volba

Evoluce účelu:

2004 Pfizer: Vyléčíme epilepsii!
2010 Pfizer: Vyléčíme bolest!
2020 Polsko: Vyléčíme nudu v pátek večer!

Poslední studie navíc ukazují, že pregabalin může mít i další slibné dosud netušené účinky.

 

Syntetické kanabinoidy. Když tráva nestačí

„Je to jako tráva, ale silnější!“
„Jak moc silnější?“
„Představte si, že normální tráva je jízda na kole.“
„OK.“
„Tohle je Formule 1.“
„To zní nebezpečně.“
„Počkejte, ještě jsem neskončil. Formula 1 bez brzd. Bez volantu. A vy neumíte řídit.“

 

2-Metyl-AP-237. Opioid s číslem místo jména

C3PO a R2D2 mezi syntetickými opioidy.

„Dáš si 2-Metyl-AP-237?“
„Co to je?“
„Syntetický opioid.“
„Jaký má účinky?“
„Jako heroin, ale vyžírá ti nos.“
(Zarazí se.) „Proč bych to bral?“
„Dej tomu šanci. Stačí pár podání a už nad tím nebudeš ohrnovat nos.“
Podrbání na nose.

 

O-PCE. Když chcete disociovat legálně

„Je to jako ketamin!“
„Ale?“
„Ale trvá to 12 hodin.“
„Pfu. To je dlouho.“
„A nevíte, kdy to skončí.“
„To zní děsivě.“
„Proto je to legální. Nikdo normální to nechce.“

 

Shrnutí

Takže máme situaci, kdy:

• Každý týden vzniká nová droga
• Nikdo neví, co dělá
• Všichni to testují na sobě
• Fóra jsou plná trip reportů končících: „A pak si nic nepamatuju“
• Legislativa je 10 molekul pozadu
• Čína je 100 molekul napřed

Největší ironie? Lidi berou neznámé substance z internetu, protože „klasické drogy jsou nebezpečné“.

Je to jako říct: „Neberu heroin, protože je nebezpečný. Místo toho beru U-47700, o kterém nikdo nic neví, ale má cool název!“

Budoucnost? „AI vygeneruje novou drogu každý den!“ „Kdo to otestuje?“ „Uživatelé Redditu!“ „A když umřou?“ „AI se poučí a vygeneruje lepší!“

 

3. Digitální závislosti. Slon v serverovně

Existují jen dvě odvětví, která nazývají svoje zákazníky: uživatelé. Nelegální drogy a software.

A můžeme pozorovat, že se od sebe liší čím dál méně. I u uživatelů internetu, mobilů a sociálních sítích stále hojněji pozorujeme podobné návyky a příznaky jako u narkomanů.

Spousta adiktologů ale přesto stále odmítá zařadit digitální závislosti mezi závislosti.

„Závislost musí mít látku.“
„A co gambling?“
„To je výjimka.“
„A co digitální závislosti?“
„To není skutečná závislost. To je jen… extrémně problematické nadužívání vedoucí k podobným neurofyziologickým změnám jako u látkových závislostí.“
„Takže závislost?“
(Scrolluje, nedává pozor.) „Cože? Pardon?“

 

Důkazy, které všichni ignorujeme

Screen time statistiky 2025:

• Průměrný Čech: 7 hodin denně na telefonu
• To je 106 dní v roce
• Za život (při 60 letech používání): 17 let čumění do displeje

Co říkají uživatelé: „To není závislost. To je koníček, který zabere čtvrtinu života!“

 

Abstinenční příznaky při odnětí telefonu:

• do 5 minut, úzkost
• do 30 minut, fantomové vibrace
• do 1 hodiny, panická ataka
• do 2 hodin, existenciální krize

Ale ne, to není závislost. To je jen „silný návyk s fyzickými abstinenčními příznaky“. Čili… nebe a dudy.

 

Co nová éra závislosti, kdy už není potřeba chodit pro fet na roh ulice, ale stačí se připojit k WiFi, přináší?

Dealera, který se tváří jako přítel

Meta říká: „Spojujeme lidi!“

Mezitím v Silicon Valley:
„Jak dlouho uživatel scrolloval?“
„4 hodiny.“
„Musíme to dostat na 5. Přidejte víc šokujícího obsahu a koťátek.“

 

Design závislosti. Není to náhoda, je to byznys model

Variabilní poměr odměn (stejně jako u hazardních automatů):

Push notifikace = Pavlovův zvonek pro 21. století. Bzz bzz. Mozek: „Dopamin incoming!“ Reálný důvod notifikace: 47 lidí, které jste viděli jednou v životě, mají narozeniny.

 

Digitální dealerské triky

Nekonečné scrollování. Vynalezl Aza Raskin, který toho teď veřejně lituje. Je to jako být vynálezcem atomové bomby, ale pro prokrastinaci. „Chtěl jsem ulehčit lidem život.“ Smolíček. Ulehčil jim cestu k závislosti.

Těžký uživatel tiktokové generace nascrolluje za den až půl kilometru. Tzn. že ročně urazí palcem trasu z Prahy do Olomouce.

 

Storíčka. Obsah, který za 24 hodin zmizí. FOMO jako služba. „Co když bude mít můj spolužák liščí čumák a uši a já to neuvidím?“ Spoiler: Budete klidnější, spokojenější a nebudete mít noční můry.

Indikátory psaní (…) To jsou ty tři tečky, když někdo píše. Digitální kokain. Ta-du-tu-tu-tu. Někdo píše! Někdo na mě myslí! Existuju! Jsem relevantní! Čekáte. Čekáte. Ta-du-tu-tu-tu. Objeví se: „ok“

 

Nové formy poruch

Syndrom třetí obrazovky. Televize + telefon + tablet současně. „Sleduju film, scrolluju Instagram a hraju Candy Crush. Multitasking! Realita: Neděláte nic pořádně, ale děláte to velmi intenzivně.

Doom Scrolling. Kompulzivní čtení špatných zpráv. „Svět končí a já nemůžu přestat scrollovat.“ Mozek: „Musím vědět, jak přesně umřu.“

Notification Anxiety Disorder (NAD). Je úzkost, když telefon NEVIBRUJE. „Proč mi nikdo nepíše? Všichni umřeli? Nebo jen já nejsem zajímavý?“ Běžná reakce: poslat „čau“ 47 lidem.

 

Proč to adiktologové odmítají klasifikovat?

1. Sami jsou závislí Průměrný screen time adiktologa: 6 hodin. „To je kvůli práci!“ Realita: Scrollují memy o závislostech.
2. Není na to léčba „Nemůžeme přece lidem říct, ať nepoužívají telefon. Jak by si objednali terapii?“
3. Společnost by zkolabovala Představte si den bez internetu. Banky? Nefungují. Práce? Nefunguje. Zábava? Neexistuje. Ruku na srdce: Jsme společnost závislých v popření.

Shrnutí

Takže jsme v situaci, kdy:

• 90% populace má příznaky závislosti
• Dealer je nejhodnotnější firma světa
• Abstinence znamená sociální smrt
• Léčba neexistuje
• Adiktologové to nechtějí řešit

Řešení? „Dejte si digitální detox!“ Doporučuje článek, který čtete na telefonu na sociálních síti a má 40 000 lajků.

Odebírejte můj newsletter o tom, jak přestat odebírat newslettery.

 

4. Česká specifika

aneb Malá země, velké závislosti

 

Pervitin jako národní dědictví UNESCO

Měli jsme Baťu, Škodu, Semtex a pervitin. Tři z těchto čtyř stále vyvážíme.

Historie českého metylamfetaminu

1941. Německá armáda: „Potřebujeme Pervitin pro vojáky!“ Tehdy ho Němci rozdávali svým brancům pod názvem Panzerschokolade.
1945 – Válka končí
1946 – Češi: „Co s těma zbytkama? Není to škoda?“
2024 – Stále vyrábíme

 

Pojďme o závislost dál. Alkohol.

Národní axiom říká: Pivo není alkohol

Pivní matematika je pak jasná

„Kolik jste to vypil?“
„Nic.“
„Vážně?“
„Jo. Jen 6 piv.“
„To jsou 3 litry alkoholu!“
„Ne, to jsou 3 litry piva. Alkohol jsem nepil.“

 

České pracovní právo a pivo

Svačina. Pivo je ok.
Oběd. 2 piva standard.
Odpolední pauza. Malý pivko.
Po práci. Jedno na cestu.
Doma. Teď teprv začínám pít.

 

Přístup Čechů k alkoholu

• Pivo: potravina
• Víno: kultura
• Tvrdý: medicína
• Všechno dohromady: pátek

České závislostní výmluvy

„Nejsem alkoholik, jsem Čech.“
„Kdyby bylo pivo škodlivé, nevyrábělo by se už od 10. století.“
„To není závislost, to je tradice.“
„Kouřím jen když piju.“ Co to znamená? Něco jako: Já jsem panna. Prcám, jenom když jsem s někým.

 

Další fenomén

Vietnamské tržnice jako československá hedvábná stezka

Sapa jako farmaceutická Mekka.

„Sluší sluší. Co potřebujete?“
„Něco na bolest.“
„Jakou?“
„Existenciální.“
„Běžte za Adidasem doleva a chtějte růžovýho slona.“

 

Sázkovky jako výdobytek českého urbanismu

Hustota sázkových kanceláří

Praha centrum: Každých 50 metrů
Sídliště: Každých 30 metrů
U škol: „Náhodou“ každých 20 metrů

Architektonická evoluce českého náměstí:

1920: Kostel, radnice, hospoda
1990: Kostel, radnice, herna
2025: Fortuna, Tipsport, Chance, zastavárna

 

České sázkařské speciality

„Já Nesázím.“
„Ani Sportku?“
„To není sázení, to je investice!“
„A Šťastných 10?“
„To je zábava!“
„A tikety?“
„To je sport! To je zdravý.“

 

Co tedy s tím vším?

Jaká je aktuální národní strategie řešení drogové problematiky:

1. Dokud to jde, ignorovat
2. Když už to nejde, zakázat
3. Když zákaz nefunguje, tolerovat
4. Když už to nejde zastavit, zdanit
5. Exportovat problém do Německa

 

Takže v kostce, Česká republika je země, kde:

• Pivo je základní potravina
• Pervitin je tradiční vývozní artikl
• Sázkovky jsou památkově chráněné
• Vietnamské tržnice mají lepší sortiment než Dr. Max
• Abstinent je považován za podezřelého
• „Kontrolované pití“ znamená kontrolovat, aby nepřišlo vystřízlivění

Národní přístup: Všeho s mírou. Přičemž míra je půl litru.

 

Největší paradox toho všeho?

Celý systém funguje jen díky tomu, že nefunguje. Vytváří přehnaný individualismus, soutěživost, stres, tlak na výkon, osamělost, prázdnotu, nesmyslnost a závislost.

Kdyby systém fungoval, neměli bychom co léčit.

Kdyby nebylo co léčit, neměli bychom práci.

Kdyby nebyla práce, byli bychom… šťastní?

Ne, byli bychom závislí a nezaměstnaní.

 

Řešení?

„Potřebujeme víc výzkumu! Víc přednášek! Víc konferencí!

A proto jsme dneska, zítra a pozítří tady. Užijte si konferenci.“

 

 

 

Tento příspěvek se mohl stát skutečností
díky vaší podpoře na herohero.