Petr Zelenka při své přednášce z cyklu Tajemství vypravěčů poodhalil některé fígle ze své scenáristické kuchyně. Prvních 8 jste si mohli přečíst minule. Dnes si dáme zbylých 6.

Druhé části – kromě Terminátora – jsou vždycky nastavovaná kaše. Tak schválně.

9. Znovu a líp

 
Jednou z klíčových dovedností scenáristy je umět scénář každým přepsáním vylepšit.

S každou další verzí musíte ještě přesněji mířit na vybrané téma a seřezat nadbytečný balast.

Scény musí být vtipnější, kompaktnější, mít větší tah na branku.

 
Když tohle dokážete, získáte potřebné sebevědomí.

Pokud je vaše další verze stejná, nebo nedejbože horší, nevypadá to s vaší scenáristickou dráhou úplně růžově. Zato můžete být třeba… pekař. Tam to nevadí.

10. Dávejte číst

 
Strkejte své texty ostatním pod nos.

Kolegům z branže. I kamarádům laikům (těm až tak předposlední verzi).

Ptejte se jich, co oni na to. Nechte je být vašimi dramaturgy.

Sotvakdy se na něčem shodnou. Ale i tak si můžete z jejich postřehů vyzobat to cenné a scénář podle toho upravit.

Když je na vás někdo zlý, protože vám chce uškodit, nebavte se s ním. Každý jiný dialog je přínos.

11. Nechte to uležet

 
Pokud se chcete vy sami podívat na svůj scénář cizíma nezaujatýma očima, nezbývá vám než ho někam zavřít a pár měsíců se k němu nepřibližovat.

Teprve s dostatečným časovým odstupem si ho budete moci přečíst ne jako autor, ale jako dramaturg.

I proto některé scénáře píšete leta.

Tak.

Až sem jsme si vysvětlovali JAK to dělat.

Ale co je ještě užitečnější? Poradit vám, abyste to VŮBEC NEDĚLALI.

„Je-to-jed-no.“

12. Nebuďte scenárista

 
Těžko najít nevděčnější povolání než filmový scenárista.

Film je nejsložitější a nejnákladnější způsob, jak se k něčemu vyjádřit.

Proboha.

To už radši napište divadelní hru nebo knihu.

 
Nic od psaní scénářů neočekávejte.

Určitě ne to, že se tím budete živit. Není to soustavná práce.

Říká se, že řemeslo má zlaté dno. Scenáristika má zlatý voči.

 
Aby toho nebylo málo, scenáristická branže je navíc hermeticky uzavřena. Abyste do ní mohli vstoupit, potřebujete nějaký otřes. Velkou historickou událost. Petrovi Zelenkovi usnadnil vstup do fochu porevoluční kolaps českého filmu, kdy nikdo nevěděl, co teď, a šanci tak dostala i ucha.

13. Pište radši pro divadlo než pro film

 
Jste nepoučitelní a pořád vás scenáristika láká? Tak nepište pro plátno. Pište pro prkna.

Divadlo je radost. Divadelní premiéra je začátek. Vaše dílo si berou do úst tvůrčí lidi a začíná žít!

Filmová premiéra je konec. Vaše dílo si berou do rukou obchodníci. A to jsou buď idioti, nebo svině.

Divadelní hra „Příběhy obyčejného šílenství“

Zato v divadle tvůrčí proces nikdy nekončí. A můžete se tam daleko víc vyřádit!

Celé je to větší nadsázka a stylizace.

Divadlo má rádo monolog, který je ve filmu prakticky zakázán.

Máte dar přestávky. Můžete po ní začít úplně jinak.

A dostanete 10 % z lístku! Juhů!

14. Napište scénář, který se zrealizuje

 
Pořád vás to neodradilo?

Dobře. Napište si filmový scénář. Pro mě za mě.

 
Ale nezapomeňte, že aby ho chtěl vůbec někdo realizovat, nestačí, když bude dobrý.

Musí být taky:
•      levný a jednoduchý na natočení
•      a ideálně bulvární, aby zaujal masu

Takže to asi nebude zrovna postapokalyptické introspektivní drama o lásce a zradě, jako spíš televizní hra o dvou týpcích ve svetru, co si na gauči povídají o fotbale. A dost možná si u toho ještě listují katalogem nábytku Jamall.

 
Pokud vás ani tohle neotrávilo, zlomte vaz. My ostatní jdeme psát knížku…

 
Fotku Petra Zelenky jsem ukradl z moviespictures.org;
Příběhy obyčejného šílenství z archivu České televize;
a snímek ze Sámotářů típl z legálně pořízené kopie filmu.