je to absurdní

pohlazení
jedný holky

s vlasama páchnoucíma po cigaretách
se smíchem, před kterým všechny symfonie trapně klopí oči
a s legračně citlivým místem na krku

změní svět na něco tak úžasnýho, že se ani nechce věřit

ale bez něj
tu najednou není nic
kvůli čemu se
probouzet
rvát
a smát

chce to nadhled

vždyť říkám…

je to absurdní
absurdní a hormonální

lepší je vrhnout
očekávání, elán a sny
do nečeho stabilnějšího a méně nebezpečného

mohl bych sbírat
pivní tácky

nebo takový ty připitomělý
malinkatý sáčky s cukrem

myslím
že si rovnou jeden vezmu