sedni mi na klín v baru
a přimhuř na mě oči
zahraj mi na kytaru
všechno

co ve mně
mlčí

pohladím tvoje vpichy
od jehel
z gramofonu

vždyť na co je mi bazén
ve kterym
neutonu

svět hraje prázdný šachy
prachy
a paragrafy

na
rozmixuj mý strachy

a upeč mi z nich muffin

už nemám sílu
se bát

mříž vevnitř furt dny leptá
a dláždí šikmý plochy

ty před spaním mi
šeptáš

„štěstí

je pro slabochy.“

z grotesky do grotesky
jdem
s mapou bez legendy

když po cestě je hezky
tak

na co happyendy?

heeeeej! nemám
sílu se bááááááááát!

měj se

ráda

měj se

rád

baf!