mrňavé bramborové kvádry a žádný hlavonožec

stejně nic nedávaj
můžem se jít projít
ty čekáš na tramvaj
já na meteorit

 

chceš se vodit za ruce
a intonuješ prudce
a láska je chobotnice
v telefonní budce

nevolala před chvílí?
snad zavolá nad ránem
a abysme se nenudili
tak na sebe saháme

pod jednou peřinou
já sám
a ty sama
a každou noc to samý
s hranolkama

 

stesk
sex
šeď
a pár deka nadějí
ješ

že
se to nikdy nepřejí

 

nemám tě rád
v konverzaci
jak tě mám rád
po hmatu
než se půlnoc zapotácí
akvaduktem spermatu

 

stejně nic nedávaj
můžem se jít projít
já narcistní neurotik
a ty jen jedna z mnoha hysterickejch holek

 

a každej den
bez tramvaje
meteoritu
a bez hranolek