Mozek nás „jájuje“ a psychedelika jako ayahuasca toto naše já utlumí – a vy najednou vidíte, že žijete v klamu, říká Jiří Charvát, spisovatel, komik, moderátor a básník, který se netají tím, že má osobní zkušenosti s ayahuascou neboli tzv. liánou duše.
Pusťte si rozhovor pro FocusOn TADY.
Nebo na YouTube.
Či Apple Podcasts.
Nebo si níže přečtěte (byť ne úplně kompletní ani úplně přesný) přepis.
Aktuálně se i mediálně hodně řeší kauza manželů Kordysových, kterým olomoucký vrchní soud udělil 8 let vězení. A to za nelegální obchod právě s ayahuascou, se kterou tady v České republice pořádali pravidelně různé léčivé ceremonie. Jak se na tuto kauzu díváte vy?
Verdikt mě pobouřil. Bohužel naše legislativa pokulhává za vědeckými poznatky. V podstatě to, že máme ayahuascu umístěnou v balíčku drog, které podle legislativy nemají žádné léčebné využití, naopak mají vysoký potenciál zneužití, je chybné zaškatulkování. Je to dáno historicky, kdy v šedesátých nebo sedmdesátých letech minulého století americký prezident Nixon a jeho administrativa vyhlásil válku drogám sakumprásk. Takže jsme v situaci, kdy máme psychedelika, jako právě třeba ayahuascu, v jednom balíčku s heroinem a pervitinem.
Někteří lidé se domnívají, že u odsouzených manželů šlo hlavně o byznys, vzhledem k tomu, že jim to vydělalo několik milionů korun. Myslíte si, že byl pro ně výdělek opravdu podstatný, nebo jim šlo jen o čistý úmysl pomáhat lidem?
Já jim samozřejmě do hlavy nevidím, ale i kdyby si tím vydělávali, tak na tom nespatřuji nic zvláštního, protože žijeme ve společnosti, kde za peníze prodáváte svůj čas a svoje know-how. Spíš si ale myslím, že když se někdo s těmi látkami seznámí, tak není překvapivé, když má najednou motivaci a i vlastně životní smysl v tom pomocí těchto látek otevírat oči ostatním lidem. Ostatně právě v šedesátých a sedmdesátých letech nemálo lidí z různých mírových hnutí chtělo nakapat třeba LSD do vodovodních zásobníků z toho důvodu, aby lidé mohli prozřít. Lidé v Americe už desítky let vedou boj proti zastaralé legislativě právě proto, aby konečně mohli otevřít terapeutické psychedelické kliniky. A je to jejich celoživotní boj, u něhož doufají, že se ještě dožijí výsledku.
Pro ty, co nevědí – co to je ayahuasca? A co vás osobně vedlo k tomu opakovaně vyzkoušet její účinky?
Ayahuasca je psychedelikum obsahující DMT, což je jedno z těch potentnějších. Už mnoho staletí v Severní a Jižní Americe při různých ceremoniích šamani uvádějí, že komunikují s duchy této rostliny a dostávají od něčeho většího informace, aby byli moudřejší, než jsou. Já jsem se k tomu dostal v podstatě náhodou. Měl jsem vždycky odpor k drogám, i dneska stále nepiju alkohol, nekouřím, vyhýbám se cukru. Ale nějak se to semlelo, že jsem navštěvoval Školu improvizace a rodina jednoho ze spolužáků pořádala takové seance a on mě na jednu nich mě pozval, protože ho zajímalo, co tam uvidím a jak si to prožiju.
Na kolik celý takový proces vyjde a jak dlouho to trvá?
Myslím, že se to liší, ale ten formát, který znám já, jsou dva večery za sebou. Protože se může stát, že v některých z těch večerů účinek není takový, a proto je rezerva ještě druhého večera. Tehdy to stálo kolem pěti tisíc korun. Ale není to jen o samotném podání látky, je tam s vámi i průvodce. V našem případě to byl šaman z Brazílie, který vás vším provede.
A jak dlouho celý stav trvá?
Ayahuasca má nástup zhruba půl hodiny až 45 minut a ten stav trvá kolem čtyř hodin. Ještě je možné ve zhruba polovině toho zážitku požádat šamana o tzv. booster. To je pro člověka, který si myslí, že to zvládá a chtěl by jít ještě dál.
Kde jste tyto ceremonie podstoupil?
Třikrát v České republice. A jednou v Peru.
Je známo, že ta rostlina má opravdu léčivé účinky a mnoho lidí, kteří podstoupili tento ceremoniál, uvádí, že je to zbavilo nejrůznějších depresí, úzkostí, posttraumatických stresových poruch apod. V čem tato ceremonie pomohla konkrétně vám?
Ze začátku jsem byl hlavně zvědavý. Zároveň jsem se ale chtěl zbavit strachu, hlavně strachu ze sociálních interakcí – což se podařilo. Já jsem spíš z těch ceremonií dostal věci, o které jsem vůbec nežádal, které jsem si neobjednával. Následně jsem vyzkoušel ještě silnější psychedelikum z žáby Bufo alvarius. Což je opět DMT, ale je ještě potentnější a nástup je během vteřin. A díky těmto zážitkům si uvědomíte, že běžný stav vědomí, který my prožíváme a ve kterém fungujeme, nám vytváří mozek, a že to není úplně tak. Mozek vás „jájuje“, aby existovalo vaše já, abyste měla pocit, že uprostřed vaší zkušenosti někdo je, koho můžete ovládat. To je ale halucinace ega, abyste chtěla přežít jako organismus, abyste se cítila odděleně, abyste o sebe pečovala, aby vám záleželo na tom, že se rozmnožíte vy, a ne soused, protože já jsem já, a to je to nejdůležitější. A psychedelika dokážou toto já utlumit a vy najednou vidíte, že je to klam. I proto se například psilocybin, což je psychedelikum z lysohlávek, podává terminálně nemocným lidem v konečných stadiích rakoviny, a oni vám po jednom podání psilocybinu začnou říkat, že to jsou nejkrásnější týdny jejich života, že až teď zjistili, jak moc vlastně mají rádi svoji ženu nebo celý svět. A hlavně se přestanou tolik bát smrti, protože tam potkají sami sebe – ale toho sebe s tím velkým S, takže se vlastně potkají se svojí vlastní věčností.
Jaká jsou rizika? Nebude to asi úplně pro každého…
Určitě je na místě respekt, protože ne každý prožitek ztráty ega snadno rozdýchá. Takže ano, můžete s tím určitě mít psychické potíže, velmi výjimečně můžete skončit někde hospitalizovaná, protože zkrátka nejste schopná tyto informace vstřebat.
Jaký je ekonomický potenciál ayahuascy? Legální je to vlastně jen v Jižní Americe…
V Jižní Americe je to velmi komercionalizované. Tam jdete do restaurace, otevřete jídelní lístek a máte tam na jedné stránce jídla, která jsou v pořádku a je bezpečné jíst je týden před ceremonií. Nebo na nádraží v Peru se zvedne dědeček, je to šaman a vede vás za rukáv do lesa a tam vám nabízí různé ceremonie. Ale mnoho pionýrů je i v USA. Myslím, že v Oregonu dekriminalizovali psilocybin, který se bude moci používat na klinikách. Tyto kliniky mají velký potenciál, protože oproti antidepresivům vám stačí jedno podání a má třeba půlroční účinek, kdy se vám změní prožívání a váš hodnotový systém.
Tak třeba se to jednoho dne zlegalizuje i u nás, necháme se překvapit.
Národní ústav duševního zdraví slibuje, že by se to mohlo stát. Já vlastně doufám, že i kauza Kordysových konečně pohne ledy.
Přestože tenhle příspěvek nešel z jejich kapes,
protože nejde o můj autorský počin,
i po rozhovorech můžu pobíhat díky podpoře svých famózních patronů.
Děkovat můžeme těmto udatným mecenášům:
Ordinace Dobromysl | Michal Boháč | Atreia | Dominik Tyl | Adriana | Anna Ackermann | Anna Benešová | David Švejda | Jan Gruncl | Jan Trávníček | Jaroslav Mareš | Jiří Boháč | Tomáš Kučera | Marie Čermáková
Barbora Buchalová | cestadomesta | Dagmar Janoušková | Filip Mrkvička | František Löffelmann | Laura Dräxler | Lukáš Dudek | Magdalena Papežová | Martin Kalužík | Martin Rada | Michaela Stará | Michal Novotný | Michal Zeman | Natálie Schejbalová | Ne ToNejsemJa | Ondřej Sika | Petr Zrunek | Radka Hrotková | Tomáš Král | Zdeněk Svoboda | Zdeněk Pazourek | Šimon Bilina | Martin Břeň | neexistuju | Tereza Valnerová | Sislíci | Tereza Pospíšilová | Tomáš Jahoda