Kuna v motoru | Jiří Charvát

Nepřišlo vám to nikdy zvláštní? Kuny… jedí auta.

Hlody

Co se mi stalo.

Ráno. Chci jet do práce. Nastartuju a… nic. Zato palubní deska bliká jak vánoční stromeček.

Tak vylezu. Otevřu kapotu. A motor normálně ohlodanej. Hadičky, kabely překousaný.

Na to koukám. Kdo to udělal?! Auto zamčený, motor zavřenej.

Víte, co mě napadlo jako první? Zub času. Já jsem nikdy nepochopil, co to znamená zub času. Ale tohle vypadalo úplně přesně jako jeho práce.

No ale pak to googlim a byly to kuny. Já jim teda od tý doby říkám kundy. Protože mi dlužej dvacet tisíc.

Kuní menü

A já to prostě nechápu. Kuny jedí auta.

To je asi nějakej potravní řetězec. Auta zajížděj kuny. Kuny jedí auta. Díky tomu je příroda v rovnováze.

Parkoviště je takovej kuní catering. „Dnešní specialita je křupavoučká škodovčička s mazdovým pyré a citroenovou omáčkou.“

To přece nemůže být dobrý. To nemůžou jíst proto, že by jim to chutnalo. To musí být nějakej pošahanej trend. Něco jako low carb.

„Vypusťte ze svého jídelníčku ptáky a hlodavce. Cítí utrpení a zvyšují vám krevní tlak. Přejděte na slow car. Jedno zaparkované auto každý den. Nízkokalorická gumová těsnění pro pružné klouby. A elektrické kabely pro dostatek energie pro náročný kundí den. 100% vegan.“

Oni mi normálně sežrali krabičku na pojistky. Krabičková dieta!

O vlásek

A já samozřejmě odmítám provozovat pojízdnej bufen pro kuny. Tak hledám, jak se toho zbavit.

Našel jsem článek Kuna v motoru. A tam píšou: „Kuny zaručeně zaplaší lidské vlasy.“ To mě zaujalo. Lidské vlasy. Jaký jiný ještě existujou vlasy?

Tak jdu do kadeřnictví.

„Dobrý den. Máte vlasy?“

„Ano.“

„A lidský?“

„Ano.“

„Mohl bych si vzít trochu do pytlíku? Já potřebuju na kuny.“

A kadeřnice zvážněla a zastavěla mi cestu: „Já vám nemůžu dát vlasy svých zákazníků.“

„Proč?“

„Protože vy byste je mohl naklonovat.“

„To už se vám někdy stalo? Že sem přišel někdo naklonovanej si stěžovat?“

„Nestalo. Protože… nedáváme vlasy.“

To byl úplně neprůstřelný argument.

Tak jsem tam chvíli stál. A pak se probudil rebel ve mně, prudce jsem se sehnul, nabral jsem dva plný chomáče vlasů. Ilegálně. Utíkal jsem pryč ulicí. Cha-cha-chá! Cítil jsem se jako vítěz. Ale vypadal jsem jako týpek, co někde štípnul dvě pubický ochlupení.

Doma vemu klovatinu, namažu motor, nalepim vlasy. Vypadalo to hodně divně. Jako kdyby můj motor procházel trochu pubertou, trochu chemoterapií.

Ale fungovalo to. Ráno vždycky jenom otevřu motor, učeču pěšinku, všechno super.

Až… za 14 dnů: zub času. Dalších dvacet táců. To už jsem si vyrval vlastní vlasy. Nalepil jsem to k tomu.

Lví poděl

Takže sotva se vrátím ze servisu, znova sedám k článku Kuna v motoru.

Tip číslo dvě: „Kuny zaručeně odradí pach vašeho domácího mazlíčka.“

Já mám rybičky.

Ona jich teda každej tejden půlka chcípne. Tak mě napadlo, že bych je přestal splachovat do záchodu, ale začal bych je lepit na motor. Ale to jsem se zase bál, že by přilákalo kočky.

Tak nic. To skipnu. Čtu dál:

„Podobně jako zápach domácích mazlíčků funguje netradiční alternativa, kterou je: tygří nebo lví trus. Exkrementy šelem rozmístěte venku okolo auta. Díky pachu výkalů budou kuny vnímat území jako nebezpečné.“

Takže takhle jednoduchý to je. Stačí kolem auta vyskládat obdélník ze lvích hoven. Sice pak bude po sídlišti kolovat petice za to, abyste se odstěhovali. Ale zase vám nikdo nezabere parkovací místo.

Tak jdu do zoo.

„Dobrý den. Mohli byste… mě prosím nechat s některým z vašich lvů chvíli o samotě?“

„Vy ho chcete naklonovat!“

„Nechci! Co s tím všichni máte?“

Ne. Dělám si srandu. Lví lejna jsem nesháněl. A dobře jsem udělal. Protože… co tam psali dál: „Kuny jsou chytré. Dřív nebo později jim dojde, že nebezpečí není skutečné.“

Co když to někdo nedočetl?!! Dal si tu práci, vyžebral v zoo čtyři kýble lvího průjmu, naaranžuje to okolo auta. Teď k tomu přijde nejchytřejší kuna. Stephen Hawkuna k tomu přijede na vozíku: „Ta-dy mi ně-co ne-šty-mu-je. Lev ve Sto-důl-kách. E-rror e-rror e-rror.“

Možná se ptáte, kde přišla kuna k amyotrofický laterální skleróze. Nevim. Ale moc jí to přeju.

Trojkombinace

A třešnička na konci celého článku: „Kuny jsou chytré, to už víme, čili nejlepším řešením je: kombinace více zmíněných variant.“

Skvělý! Čili zprava necháte vysrat tygra. Zleva lva. Do motoru si oholíte hlavu. Zavřete tam retrívra. A jste v pohodě.

Protože kuny si řeknou: „Kámo, tohle auto patří ňákýmu magorovi. Zdrháme!“

Tenhle stand-up se mohl stát skutečností díky podpoře mých famózních patronů.

Děkovat můžeme těmto udatným mecenášům:

Hlody

Kuní menü

O vlásek

Lví poděl

Trojkombinace

Related