Já nemám rád zimu. Protože… je zima.

A dějou se divný věci.
 

Bl, bl, bl, bl, bl!

 
Chodí Mikulášové.

Mikulášové jsou mimořádně početný gang lidí převlečených za důchodce, kteří mají podezřele moc rádi malé děti a poezii.

Jednou v roce vyrážejí hromadně do ulic. A chtějí, abyste jim zarecitovali. Když to neuděláte, čert vás odnese do pekla. Když to uděláte, dostanete mandarinku.

Rodiče si je zvou k sobě domů, protože sami nemají dostatečnou autoritu, aby je děti poslouchaly. A doufají, že když přijde cizí týpek z ulice s ksichtem zasviněným od uhlí a zeptá se jich, proč si nečistí zuby, že z nich vyrostou lepší lidi.

Mikulášové mají berlu, protože jak večer postupuje, je pro ně čím dál obtížnější udržet se na nohou. Už i artikulace pokulhává, takže není poznat, kdy mluví čert a kdy Mikuláš.

Po deváté hodině už se nedoporučuje Mikulášům otevírat. Moji sestru jednou pozvracel anděl. Od té doby je ateistka a bojí se ptáků. Že ji potřísní. Což se vyplnilo. Dneska má tři děti.

Vykoupení, vykoupaní

 
V obchoďácích zakopáváte o vločky a soby už od půlky října.

A všichni obchodníci se chtějí svézt na vánoční vlně, a tak se vás snaží přesvědčit, že právě jejich zboží je ideální vánoční dárek. Od lékárny přes sex shop až po instalatérství.

„Věnujte svým nejbližším k Ježíšku to nejcennější. Projímadlo. Pro uvolněné Vánoce.“

„Jaký dárek mu pod stromečkem zaručeně vezme dech? Alkohol tester.“

„Darujte jí něco, co opravdu nečeká. Skelnou vatu.“

A lidi zblblí kapitalismem mají opravdu pocit, že jediný způsob, jak někoho potěšit, je: něco mu koupit. Přitom krámů máme plno. Zato máme kritický nedostatek lásky a pozornosti. Ale na to bohužel není čas, protože furt pracujeme, nakupujeme nebo jsme na Facebooku.

A proto se na Vánoce prodá nejvíc soli do koupele.

 
„Hele, jsou Vánoce. Měli bysme mu asi něco koupit.“

„Ale co?“

„Já nevim. Já ho vůbec neznám.“

„Je to tvůj táta!“

„Tvůj taky!“

„No dobře, tak co o něm víš?“

„No… Myslim, že se někdy meje.“

„Sůl do koupele!“

 
Výše prodejů soli do koupele odráží míru odcizení mezi lidmi.

Stastne a vesele!

 
A na Vánoce je super vypnout si telefon – což je samozřejmě dobrý nápad v jakýkoli den – ale na Vánoce obzvlášť, protože jinak vám chodí… vánoční SMSky.

Přání od lidí, které jste potkali jednou před třemi lety na výstavě lustrů z PET lahví.

A snaží se vás zahřát u srdíčka tím, že napíšou: „Veselé Vánoce!“ a pošlou to všem 350 kontaktům ve svém telefonu.

Ale to ještě není to nejhorší. Nejhorší je, když se to rýmuje. Respektive když si odesílatel myslí, že se to rýmuje.

Až pod stromečkem rozvážeš mašličku,
ať lásku najdeš v balíčku.
Ve druhém štěstí, klid, pohodu,
ve třetím dobrou náladu.

Přeje… neznámé číslo.

Ooh, zase nezapomnělo. To je tak milý. Neznámé číslo bylo vždycky číslo.

Ilustrace Kateřina Čápová. Vyšlo v Pravém domácím časopise 12/2020.

Nyní Pravý domácí čtvrtletník, ve kterém rubrika dál vychází, si můžete předplatit na pravydomaci.cz.

Tenhle text se mohl stát skutečností
díky vaší podpoře na herohero.