Výhody spánku
Já teď docházím na takovej seberozvojovej kurz. A tenhle tejden jsme dostali za úkol zamyslet se, kdy jsme šťastný. A já jsem zjistil, že to je strašně těžkej úkol. Já jsem o tom přemýšlel celej tejden. A mně došlo, že já jsem nejšťastnější, když spim.
Což může znít na první poslech tak jako depresivně. Že největší highlight mýho dne je, když jsem v bezvědomí.
Ale fakt… to je ten nejkrásnější čas. Spánek je super, protože: nejste mrtví, ale zároveň nejste tak úplně živí. Což je přesně pro mě. Protože já nechci umřít. Ale zároveň nechci ani tak úplně… žít. Takže spánek je win-win.
A další co: spánek je jediná doba, kdy vám projde ležet 6 hodin bez hnutí. Zkuste si to schválně někdy přes den. (Vrtí hlavou.) Manželka do vás hnedka méhéhé. (žďuchá). Kolega vám volá záchranku. Nebo ještě hůř – životního kouče.
Špatně spim
Jenomže já právě čím jsem starší, tím hůř spím. Ono se říká, že to souvisí s věkem, s biologií. Ale podle mě ne. Podle mě to je tím, že čím dýl tady jste, tím líp začínáte chápat svoji situaci. A začíná být víc a víc nepřehlédnutelný, že jste… v píči. A s touhle nabytou životní moudrostí je těžký se uvolnit a usnout.
Zvuky na spaní
Takže já teď testuju různý způsoby, jak usnout. Stáhnul jsem si nějakou apku na spaní.
Což mě samotnýho překvapilo. Že potřebuju technologii na něco, co moje tělo až doteďka dělalo samo od sebe. Fakt jako ve dvaceti bych si klepal na čelo, jakože: apka na spaní? (Klepe si na čelo.) Co budeš potřebovat příště? Bluetooth na krkání? USBčko na kadění? (Podívá se dozadu. Vytáhne ze zadku USB s displejem.) „Blahopřejeme. Vaše dnešní stolice byla o 23 % efektivnější než včera. Chcete sdílet svůj úspěch na LinkedIn?“
Takže jsem si stáh apku na spaní a tam měly bejt jakože nějaký zvuky na usnutí. Tak jsem čekal nějaký: „Hajej dadej, Jiříčku. Už nějakou personalizaci, že jo. Zavři očka svý. Ťuťu buťu.“
Ale pustím to a tam: Déšť. Vítr. Vlnobití. Hromobití. Les v noci. Tak já to poslouchám. (Vystresovaně, s vykulenýma očima.) Já jsem nikdy nebyl bdělejší. Tepovka úplně tututu (buší rukou srdce).
Já vůbec nechápu, jak takováhle apka mohla vzniknout.
„Hey, bros, mám nápad na start-up. Nahrajem všechny zvuky, který člověka varujou před smrtelným nebezpečím, zmixujem to dohromady a uděláme z toho apku na spaní.“
„Hej, to je crazy. Do toho jdu. Tak, co máme?“
„Kevin navrhuje bouřku.“
„Skvělý! To lidi uklidňuje. Když jim nad hlavou práská elektřina. Co dál?“
„Co takhle vlny? Jako když se topíš.“
„Cool.“
„A mohli bysme přidat zvuky nočního lesa.“
„Myslíš jako… vytí vlků?“
(Kýve.) „A mručení medvědů.“
„To je vono. A praskaní větví, jako když se něco blíží.“
„Skibidi jo! A nakonec dáme takový to ticho… jako těsně před tím, než zaútočí vrah.“
„Nejvíc. Z toho bude jednorožec, kámo.“
Kdyby tohle pouštěli vězňům v Guantanámu, takto v Haagu voznačej za mučení. Ale když si to dobrovolně pouštíte před spaním, tak je to mindspa.
Zpěv velryb
Ale kdy už jsem si fakt myslel, že si budu muset vyprat pyžamo, to bylo, když se poprvé ozval… zpěv velryb.
Zaprvý to není zpěv. Zní to jako když ejakuluje Kraken. ÚÚÚ. Jestli tohle je zpěv, tak v tom případě může natočit album i moje tlustý střevo, doprovázený vokálama z ústředního topení.
To není zpěv. Kdyby takhle zněly písničky, tak na koncerty nikdo nechodí. Si představte si, že přijdete do O2 arény a tam zpěvák dvě hodiny do mikrofonu jenom: „ÚÚÚ.“ (Pauza) I když počkat. To jsou Kabáti.
No ale stejně: Proč by mě měla uspávat představa, že jsem dvacet metrů pod hladinou a vedle mě „zpívá“ monstrum, velký jak basketbalový hřiště, s jazykem, kterej váží víc než dospělej slon a který kdyby si kýchlo, tak mě vdechne i s matrací. Jo, to tam dáme. To lidi vychilluje. To budou spinuškat, jak… když je do vody hodí.
A teď některý apky to dokonce kombinujou, pro větší účinek. „Pro opravdu vydatný spánek doporučujeme relaxační ambientní mix bouřky, cvrčků, zpěvu velryb a tibetských mís“. Takže já ležím v posteli a poslouchám, jak velryba v tibetský míse ejakuluje uprostřed tajfunu cvrčků. A říkám si: „Ah. Konečně klid.“
Bílej šum
Komu zvuky přírody mi nedělaj dobře, jako mně, tak naštěstí existujou alternativy. Teď je třeba hrozně populární: bílej šum. Kdo neznáte, tak zní to podobně, jako když vám žena vypráví, co všechno nakoupila ve slevách. Měli tam legíny… ššš… původně za devět set… ššš… ale s kuponem a věrnostní ššš.
Kdo nemáte ženu, tak zní to taky hodně jako pokažená televize. Což je taky zajímavej životní zvrat. Když jsem byl malej a v televizi místo Kačerů bylo ššš, tak jsem brečel. Dneska za úplně stejný ššš platím měsíční předplatný.
ASMR
No a usínací žánr pro úplně největší fajnšmekry: ASMR. Nevim, kdo znáte. Někdy se mu taky říká audio porno.
Tak si říkám, zaplaťpánbůh (lomí rukama), konečně rozumný slovo. Konečně něco, by mě mohlo uvolnit víc než kytovec v míse. Pustím si nějaký audio porno, udělám se, uvolním se, usnu.
Tak to pustím, že jo, čekám nějaký: áhh, óoh, give me your dick. A tam místo toho: „Pk š k pk pk k.“
Tak já (vyndá sluchátka, zatřepe s nima, profoukne). „Pk š k pk pk k.“ Tohle – je – audio porno. Tam nějaká holka tři hodiny něco šepotá. Vůbec jí není rozumět. Protože do toho zároveň muchlá igelitku a žere křupky.
Nebo čínskou polívku. (Šeptá sexy): „Dneska jsem si pro vás připravilaaa… čínskou polívkuhhhhh… s extra dlouhýmaaah… nudlemaaaah. Slurrrrrrrrp. (Dlouho.)“
A dělá stejný zvuky, kvůli kterejm vás rodiče pohlavkovali u oběda. Akorát že zatímco vás vychovali, tahle buchta se nenechala zlomit, šla za svym snem a díky tomu má dneska její mlaskání 2 miliony odběratelů. A nechodí do práce. Protože vydělává 10× víc než vy. Šeptáním a mlaskáním.
A chřustěním, šustěním, škrábáním. Prostě všema zvukama, kvůli kterejm běžně voláte deratizéra, si naspořila na jachtu. Zatímco vám rodiče říkali: „Nemluv s plnou pusou. Nedrob. Nemlaskej. A uč se.“ A tím vám úplně kariéru.
ASMR. Já nikdy nevím, co to znamená. Ale když se ve dvě ráno pokoušim usnout tak, že už hodinu poslouchám, jak někdo srká těstoviny, tak mám pocit, že to znamená: asi mi mrdne.
Dobrou noc.
Tento příspěvek se mohl stát skutečností
díky vaší podpoře na herohero.
