„Sezení je škodlivější než kouření,“ zaševelil tiše do potemnělé zasedačky rachitický týpek a vytáhl z igelitky páteř.
Sylva omdlela.
„Sezení je škodlivější než kouření,“ zaševelil tiše do potemnělé zasedačky rachitický týpek a vytáhl z igelitky páteř.
Sylva omdlela.
„Takže vy chcete dva tisíce USB flash disků ve tvaru… penisu,“ opakoval jsem do mobilu opatrně a v koutku duše stále doufal, že jsem se přeslechl.
„Ano. Našemu šéfovi to připadá vtipné.“
Dneska jsem se probudil a bylo mi 30.
Třicet.
Nedůvěřivě a krapet odcizeně jsem studoval odraz své tváře v prosklených dveřích metra. Dobře, vlasy už to možná trochu balí (zase o to víc se daří těm v uších, v nose a na zádech), ale jinak… Určitě bych se ještě dostal do divadla na studentské vstupné.
V pondělí je mi 30.
Když máte u nás v práci narozeniny, jste to vy, kdo musí přinést dort.
Sotva se objevíte ve dveřích s podnosem, rozezní se openspacem série rozladěných mlasknutí a tlumených „ty voleee“, protože všichni vědí, že budou muset zbytek dne chtě nechtě řešit, co vám koupí. A navíc to můžou řešit jen tehdy, když jdete zrovna čůrat, telefonovat, masturbovat nebo hypnotizovat bublinky v dávkovači vody.
–„vy jste si vykali?“
–„jo.“
–„i při sexu?“
–„hlavně při sexu.“
dvě mi řekly, že jsem prase
třetí je při těle
a už dopoledne pije
čtvrtá má přítele
a pátá chlamydie