16 uvědomění ve 2019

Pár uvědomění nepřišlo loni zvenku, ale zevnitř. Třeba to, že není žádný rozdíl mezi zvenku a zevnitř.

 
 
 
Aby nebyl svět jen změť neustále se valících vjemů, obrazů a myšlenek, vyprávíš sám sobě příběh. Příběh o tom, kdo jsi, kdo jsou ostatní a co se to děje. Příběh zcela smyšlený, zcela soukromý, nepřístupný nikomu jinému kromě tebe.

 
 
 
Tohle celé je rafinovaná iluze vytvářená tvojí myslí. Existuje JEN přítomný okamžik. Vše ostatní je tvá čistě soukromá skládačka obrazu světa poskládaná tvojí myslí. A není reálná. Každý máme svou. Je to nezbytně deformovaná stavebnice, kterou si stavíš z DOJMU ze své privátní nitky nepřetržitého proudu minulých okamžiků, které už nejsou, a z očekávání budoucích okamžiků, které nikdy nebyly.

Všímavost je o schopnosti vracet se k tomuto uvědomění. Jakmile si uvědomíš a budeš schopen uvědomovat si na denní bázi, že přesně takhle tvá mysl – a tvá skutečnost – fungují, přestaneš je brát tak vážně a dovedeš se stále častěji vracet na jediné místo, kde je možné být klidný a spokojený: do teď.

 
 
 
Přítomný okamžik je plný. Plný prázdnoty. Proto se ho mysl tak děsí. Nechce přestat existovat. Ale jakmile v něm dovedeš spočinout, zjistíš, že neexistuje trvalejší zdroj spokojenosti. Všechny ostatní se časem vyčerpají. Jen přítomné nic je vždy k mání. Stačí se zastavit. Tohle znamená najít půdu pod nohama. Smířit se s tím, že žádná není.

 
 
 
V každém momentu existuje jen vědomí a jeho obsah. Jsem k němu maximálně pozorný. Neustále si vytvářím headspace. → do prázdna → do laskavosti.

Posun v percepci. Lidi, věci a myšlenky nemají žádnou esenci.

 
 
 
THISNESS

Existuje jen TOHLE. Všechno ostatní jsou myšlenky.

Existuje jen TOHLE. Tenhle vjem. Je to, jako byste vyňali SEBE z té rovnice.

Člověk si dá čokoládu. Vnímá texturu a chuť. A ten vjem je to jediné, co je. Pak mu to připomene dovolenou, kde měl podobnou čokoládu. Vzpomene si na přátele, se kterými tam byl. A už přemýšlí: „Co teď asi dělají?“ A mysl už pokládá příběhy a vrstvy na přítomný okamžik.

Buď k tomu všímavý. Uvědom si, že tvou realitu vytváří tvá mysl. Že to není pravda. Existuje jen TOHLE.

To, co si myslíš, je tvoje dílo. Není to skutečnost. Neber to vážně.

 
 
 
Choď si do marnosti pro lehkost.

 
 
 
MYSL ZAČÁTEČNÍKA

Jak často předjímáš, že ti něco nepůjde ještě dřív, než jsi začal?

I „Nepůjde mi to,“ je jenom myšlenka. Návyk. Prošlapaný vzorec myšlení. Nech ji projít.

A pak se do toho pusť.

Se začátečnickou myslí. Která si nic dopředu nemyslí. Pozoruje. Zkouší. Čeká, co se stane.

Stejně jako meditace vyžaduje začátečnická mysl neúsilí. Nesnaží se kontrolovat. Nechává se dít. Je fascinovaná, co se to děje a jak se to děje.

Zkus aplikovat začátečnickou mysl na všechny oblasti svého života. Nepředjímej. Nemysli. Skoč po hlavě do činnosti. A bez úsilí sleduj, co se děje.

Docílíš tím větší radosti z procesu, tím pádem i lepších výsledků; a čistšího nezastřeného nezkaleného pohledu na realitu.

A zjistíš, že tvůj mozek je chytřejší než ty.

 
 
 
Není možné být celý život šťastný. Ale je možné být většinu života soustředěný. A to je druhá nejlepší věc.

Když se s upřímnou zvědavostí zajímáš o přítomný moment, soustředění přijde přirozeně. Nestojí námahu. Nuda je jen nedostatečná pozornost.

Navíc zjistíš, že právě tohle je stav, ve kterém chceš strávit život. Bez zbytečných štěbetajících myšlenek, které tě vlečou pryč z přítomnosti.

Někdo se tomuhle stavu snaží zoufale přiblížit z druhé strany: krátkými sekvencemi blaženého soustředění na něco nového, úlevným transem způsobeným neustálým přísunem nových vjemů. A pak bez nich nemůže být. Vzniká závislost.

Jenže když začneš pěstovat OPRAVDOVOU pozornost, zjistíš, že KAŽDÝ moment je nový a fascinující sám o sobě. I bez jakéhokoli vnějšího stimulu. Když se naučíš soustředit bez nutnosti vnějších podnětů, máš vyhráno. A dovedeš to pak uplatnit všude.

Tvoje soustředění získá nevyčerpávající lehkost a trvalou kvalitu. Bude to tvůj stav bytí. Teď. Tady. Soustředěný.

 
 
 
Mysl si dokáže v každém okamžiku myslet jen jednu myšlenku.

Tahle myšlenka = tvoje skutečnost.

Tvůj život není nic jiného než šňůrka těchhle myšlenek, navlečených jedna za druhou.

 
 
 
Skutečnost je jenom místo, kam chodím na procházku.

 
 
 
1. Tohle děláš ty.
2. Na co myslíš, to je.
3. Předpokládej to dobré a nejlepší úmysly.
4. Buď teď.

 
 
 
Někdy mě přepadne hluboký svíravý pocit, když pomyslím na to, jak to asi vypadá v mysli někoho jiného. Že je třeba hloupý, panovačný, hrubý… A je mi z toho úzko.

To je odsudek.

Odpor k cizímu horšímu světu.

Ale ne tak docela. Je to odpor k MÉMU obrazu jeho světa.

Já k nikomu do hlavy přístup nemám. Jenom si to představuju. A MNĚ je z toho nepříjemně. Z mé vlastní představy.

Nepředstavuj si ostatní jako horší, jiné, cizí. Neskoč na lep evolučnímu nastavení tribalismu. Jsme na jedné lodi. A každý děláme to nejlepší, co dovedeme s aparátem a prostředím, které nám byly dány. A dost možná ani nemáme svobodnou vůli.

Kde je najednou prostor pro odsudek? A co je tam místo něho?

 
 
 
Jestli trpíš, myslíš.

 
 
 
Zamávání ze skafandrů před stand-upem.

Přisedlo si ke mně děvče:

„Dlouho Vás sleduju a mám Vás ráda.“

„Takže taky nevíš, co děláš, kdo jsi, kde jsi a co se děje?“

„Jsem úplně ztracená.“

 
 
 
Jsem vědomí, ve kterém všechno samo vyvstává. Odkud přichází příští obsah, je záhada.

Jsem doširoka otevřená pozornost.

Rozpoznávám naprosto nedefinovanou povahu přítomného momentu.

Já rozhoduju, jaký je. Laskavý a milující.

Nevkládám do přítomnosti to, co tam není.

 
 
 
Víš, co je na všem skvělý? Že na tom záleží daleko daleko míň, než si myslíš.

 
 
 
 
Tady najdete a-ha! momenty z ostatních let >>

 
 
 
 

Přestože tenhle příspěvek nešel z jejich kapes,
protože nejde o můj autorský počin,
i na čtení mám čas díky podpoře svých famózních patronů.

Děkovat můžeme těmto udatným mecenášům:Patroni. To jsou frajeřiMartin Břeň | Jana Märcová | Lenka Melicharová | Tomáš Kučera | Jan Gruncl | Jan Trávníček | David Švejda | Jiří Boháč | David Zbytovský | Anna Benešová | Ilja Panić | Tereza Ondrušková | Anna Ackermann | Martina Mia Svobodová | Roman Holota | Adriana | Markuc

Mira Siler | Tomáš Blaho | Filip Mrkvička | Jan Klos | Michal Novotný | Josef Dastych | Petra Slobodová | Vít Jurásek | Martin Kalužík | Magdalena Papežová | Michala Tomanová | Michaela Stará | Branislav Trnkócy | Jan Rosenthaler | Zdenek Svoboda | František Löffelmann | Radka Hrotková | Michal Zubáč | Zdeněk Pazourek | Tomáš Král | Dagmar Janoušková | Petr Zrůnek | Tomáš Buček | Natálie Schejbalová | Lukáš Dudek | Šimon Bilina | Barbora Buchalová | Laura Dräxler | Kuba Vichta | Michal Zeman | Martin Rada | Ondřej Sika | MadMugGames

 

I ty můžeš být jedním z nich a jet v tom s námi.

Staň se patronem Jiřího Charváta.
Získáš přístup k novým videím, mind-upům, přednáškám, slamům, rozhovorům, článkům…
o měsíc dřív než všichni ostatní. A dobrý pocit, že mohly vzniknout díky tobě.

Přidej se na www.patreon.com/jiricharvat.
Sám si řekni, kolik mi věnuješ za jeden kousek „umění“,
a splň mi sen: stát se spisovatelem a performerem na plný úvazek.